Duik in de wereld van een machtige en ambitieuze familie wier invloed de hoogste Europese hoven bereikt. Deze sage volgt de lotsbestemmingen van afstammelingen die zich een weg banen door een labyrint van politieke intriges, persoonlijke passies en meedogenloze machtsstrijden. Van het Vaticaan tot het Franse koninklijk hof, deze levens worden gevormd door het verlangen naar heerschappij en de onvermijdelijke persoonlijke offers.
První díl románové trilogie představuje Kateřinu Medicejskou jako malou dívenku, poté mladou ženu, která přichází na francouzský dvůr, kde se stává nemilovanou ženou Jindřicha Orleánského, druhého syna francouzského krále.
Kateřina Medicejská se konečně dostala k moci - travička Kateřina, jinak jí Francouzi, neřekli. Román zachycuje Kateřinu jako intrikující matku králů, tří nemocných chlapců, kteří vzhledem k hříchům svých předků byli poznamenáni na duchu i těle. Kateřinin charakter je vylíčen v ostrém kontrastu k čisté a přímé Janě Navarrské. Konflikt mezi oběma královnami se začíná rozvíjet od chvíle, kdy Kateřina Janě odláká jejího milovaného manžela. Pohlcena láskou hraničící se zbožněním ke svému synovu Jindřichovi se Kateřina stává matkou francouzských princů a princezen. Všechny její děti se jí baly - nemocný František, tak pateticky oddaný své ženě, královně Marii Skotské, Karel, potýkající se se svými sklony k šílenství, zvrácený Jindřich, pro kterého byla Kateřina vždycky připravena intrikovat a zabíjet, Margot, vášnivá a nezkrotná Messalina své doby. Bez svědomí, bez morálky jde Kateřina Medicejská za svým cílem - dosadit svého milovaného Jindřicha na trůn a vládnout s ním Francii.
Závěrečná část trilogie o Kateřině Medicejské zachycuje především průběh Bartolomějské noci a válku tří Jindřichů. Válka mezi hugenoty a katolíky vrcholí, Karla IX. vystřídá konečně na trůnu milovaný Jindřich III. a mocná a nenáviděná Kateřina stojí v pozadí většiny těchto událostí. Když závěrem románu umírá, je jasné, že Jindřich IV. dozrává v panovnickou osobnost. 3. díl trilogie