Michel Rostain Boeken

Avec une écriture incroyablement percutante et lucide, un père fait parler son fils Lion, foudroyé par une méningite à 20 ans, pour raconter le deuil difficile, heurté, et pourtant inéluctable. Par la voix tendre et ironique de son fils, Michel Rostain nous dit tout, du plus bouleversant au plus absurde, sur les jours et les semaines qui suivent la mort : emmener la couette chez le teinturier, les achats de supermarché, chaque minute du jour fatidique, le marketing des catalogues de cercueils, mais aussi ses secrets, la musique, le théâtre, l'éruption du volcan islandais... Il nous dit aussi le chaos et la solitude qui suivent l'enterrement, quand l'absence commence véritablement, et la vie qui force, pourtant, son chemin têtu jour après jour.

Peter Brook patří k nejvýznamnějším divadelním režisérům a experimentátorům v celosvětovém měřítku. Inscenoval od roku 1950 desítky představení a režíroval uznávané filmové adaptace. V roce 1981 nazkoušel v divadle Bouffes du Nord v Paříži Tragédii Carmen, kterou převedl i do filmové podoby. Deník pořizovaný Michelem Rostainem během zkoušení hry je autentickým svědectvím režisérovy otevřené a pečlivé práce se souborem. Popisuje především, jak se Brook snaží zbavit operní pěvce veškerých manýr a hereckých stereotypů například permanentní cvičení hlasu, pohybů a gest, využití fotografií či filmu pro evokaci prostředí a charakterů. Na konkrétních příkladech popisuje i jednotlivá herecká cvičení, improvizace a překážky, s nimiž Brook při zkoušení zápasil, promýšlení jejich jednání či improvizované přehrávání scén a interakcí postav. Finální podoba inscenace se rodí z intenzivní spolupráce celého souboru.

Mots-clés: mort enfant adulte ; deuil.