Peter Brook patří k nejvýznamnějším divadelním režisérům a experimentátorům v celosvětovém měřítku. Inscenoval od roku 1950 desítky představení a režíroval uznávané filmové adaptace. V roce 1981 nazkoušel v divadle Bouffes du Nord v Paříži Tragédii Carmen, kterou převedl i do filmové podoby. Deník pořizovaný Michelem Rostainem během zkoušení hry je autentickým svědectvím režisérovy otevřené a pečlivé práce se souborem. Popisuje především, jak se Brook snaží zbavit operní pěvce veškerých manýr a hereckých stereotypů například permanentní cvičení hlasu, pohybů a gest, využití fotografií či filmu pro evokaci prostředí a charakterů. Na konkrétních příkladech popisuje i jednotlivá herecká cvičení, improvizace a překážky, s nimiž Brook při zkoušení zápasil, promýšlení jejich jednání či improvizované přehrávání scén a interakcí postav. Finální podoba inscenace se rodí z intenzivní spolupráce celého souboru.
Michel Rostain Volgorde van de boeken (chronologisch)
Michel Rostain brengt een uniek perspectief in zijn schrijven, gevormd door zijn diepe betrokkenheid bij muziek en filosofie. Zijn werk kenmerkt zich door een interdisciplinaire aanpak, gebaseerd op uitgebreide ervaring in theater, muziek en de geesteswetenschappen. Lezers zullen zijn vermogen waarderen om complexe menselijke thema's met intelligentie en gevoeligheid te verkennen. Rostains geschriften bieden boeiende en tot nadenken stemmende lectuur voor degenen die literatuur zoeken die artistieke vaardigheid combineert met intellectuele diepgang.
Mots-clés: mort enfant adulte ; deuil.
Le Fils
- 160bladzijden
- 6 uur lezen
Le Fils est mort. Méningite foudroyante. Et rien ne prédispose à la mort d'un enfant. Tout est perdu, d'un seul coup. Tout s'éteint. On traque le moindre signe, une odeur, une image ; on décortique le moindre souvenir. Cette expérience tragique, Michel Rostain en a fait un livre. Et prête sa plume, sa voix, son "je" à celui qui n'en a plus. Celui qui voit tout, sait tout. Qui sait la douleur et les pleurs, le vide, l'immense chagrin de ceux qui restent. Et raconte sa vie, sa courte vie de jeune homme. Avec tendresse, amour, pudeur, humour, le Père se coule dans les habits du fils, relit, réécrit leur vie commune, de l'autre côté du voile. Et lui redonne un souffle. Du deuil à la lumière...