Joanna Zylinska Boeken

Exploring the evolving relationship between photography and nonhuman elements, Joanna Zylinska presents a philosophy that critiques human-centric imaging practices. She highlights how modern photography, influenced by technology like drones and CCTV, often operates without human agency. Zylinska argues that all images, even those created by humans, are shaped by mechanical and cultural algorithms. By examining the interplay of control and creativity in photography, she advocates for new ways of seeing and understanding the medium's role in documenting human existence and envisioning future possibilities.

Kniha hledá koncepční rámec pro takové pochopení obrazových médií, jejich vizuality a percepce, jaké odpovídá situaci, kde člověk nefiguruje jako objekt, aktér ani adresát. V tomto ohledu jsou totiž klasické teorie fotografie, které se zaměřují na indexikalitu nebo pěstují konvenční narativ člověk versus stroj, už bez užitku. Zylinska proto přesouvá pozornost na ne- reprezentativní aspekty fotografické tvorby. S jejich pomocí představuje fotografii jako životodárnou sílu, formativní životní činnost i médium, které má moc adekvátně reagovat na mezní situaci, v níž se lidstvo a tato planeta ocitají.

Ve své kritické eseji AI umění. Strojové vize a pokřivené sny (2020) zkoumá Joanna Zylinska možnosti i limity strojové kreativity v současném umění. S humorem, ironií a filosofickou erudicí propojuje oblasti umění, médií a technologií a zpochybňuje zažité binarity mezi člověkem a strojem, inteligencí a programem, estetikou a etikou. Publikace není technofobní ani nekriticky technofilní – nabízí komplexní pohled na fenomén umělé inteligence jako kulturní i politické události. Autorka se ptá, jaký smysl má umění ve věku algoritmů, kdo je jeho adresátem a co se skrývá za módním označením „AI art“. Text oscilující mezi manifestem, výzkumnou zprávou a spekulativní esejí je cenným příspěvkem k mezioborové diskusi na pomezí filosofie, mediální teorie a vizuální kultury. Překlad z angličtiny Ivan Adamovič. Grafika Kateřina Šuterová.