Přemysl Rut Volgorde van de boeken

3. svazek antologie české autorské písně, Zkouška sirén je závěrečným dílem antologie české autorské písně, jejíž první díl vyšel pod názvem Gloria i gaudium. Česká písnička mezi kostelem a hospodou (2013) a druhý díl pod názvem Orchestrion v hlavě. Česká písnička mezi poezií a divadlem (2010). Tentokrát se vracíme k roku 1960, tedy k prvním ohlasům rock’n’rollu a sledujeme českou píseň ve vlnách beatu, rocku a folku (ale i nečekaně revitalizovaného folklóru) až k oné hranici, za kterou se písnička v tradičním významu slova proměňuje v cosi snad schopného dát tvar životnímu pocitu těch, kdo přišli na svět kolem roku 2000. Ani tentokrát v písničkách nehledáme jen svědectví o době a společnosti, která si je oblíbila, spíše se snažíme nepřeslechnout ty, které už autorovo jméno a dobový vkus nepotřebují, protože mluví samy za sebe, přesvědčivostí svého tvaru a invence.

Poněkud neobvyklý název knihy odkazuje jednak k negativním sebedefinicím, které jsou pro Ivana Vyskočila charakteristické (Nedivadlo, Nehraje se), ale zároveň napovídá, že se tu o Vyskočilových fabulích – ať už mají podobu povídek, nebo divadelních scénářů – uvažuje a píše v souvislostech s příběhy jiných vypravěčů. Spisovatel je v tomto pojetí spíše zapisovatelem neodbytného nápadu, který chce své, má tedy i své nároky; autor tu není původcem, ale spíš prostředníkem, díky němuž nápad může projevit své možnosti, nabýt tvaru a odhalit svůj smysl. Proto se také může stát, že je týž nápad realizován vícekrát, přičemž o jeho možnostech nejvýmluvněji svědčí právě srovnání jednotlivých realizací. V deseti esejích jsou tu příběhy z Vyskočilových knih a představení čteny se zřetelem k námětům, situacím, fabulím a vypravěčským způsobům jiných autorů (Rejnuš, Renč, Daněk, Kafka, Dürrenmatt, Balzac, Szaniawski, V+W, Mrożek, Papini, Andersen, Smoček, Nerval, Gogol, Chesterton, Salinger, Greene, Thurber, Böll, Němec, Poe, Faulkner, Bichsel, Anderson, Beckett, Tabori aj.). Součástí výkladu Přemysla Ruta jsou i stručné rekapitulace připomínaných dějů, aby čtenář mohl podobnosti i rozdíly sledovat sám a bez obtížného vyhledávání v často nedostupné literatuře. – Autorem portrétu na obálce knihy je Karel Haloun.

Knih, časopisů, filmů a dalších publikací, které tak či onak připomínají a komentují události let končících číslicí osm, vyjde do konce roku 2018 zajisté nemálo. Trojice CD s komentovanou antologií písňových, básnických i dokumentárních textů se od nich liší především tím, že historické události spjaté s osmičkovými letopočty ukazuje v zrcadle písniček a osobních zážitků. Činí tak v duchu autorova přesvědčení, že žádný jiný žánr nedovede tak dokonale jako obyčejná, po okamžitém ohlasu toužící písnička konzervovat životní pocity, generační iluze a vůbec sebepojetí své doby. Za doprovodu klavíru (varhan, cemballa, harmonia a harmoniky) se tu zpívá, deklamuje a předčítá o osmi osmičkových časech (1278, 1348, 1618-48, 1848, 1918, 1938, 1948 a 1968) způsobem, který se spíš než hodinám dějepisu podobá literárnímu kabaretu či kramářské písni o mnoha směšnostrašných slokách.

Prof. Přemysl Rut se ve své knížce zaměřuje na pojetí zpěvu jako přirozeného lidského projevu, který je sváteční, ale přístupný i laikům. Analyzuje sedmnáct osobností spojených s autorským zpěvem, kde je důraz kladen na zážitek z písně jako formulovaného nápadu, nikoli na efektní pěvecký výkon. Kniha navazuje na publikaci Markéty Potužákové, která se zabývá českým přednesem a klade důraz na to, jak je báseň udělaná a jak zní. Rut toto pojetí rozšiřuje na píseň, zejména na „neklasickou“ hudbu. Základním předpokladem adekvátní interpretace je pochopení toho, co není slyšet – formy, které spojují nápěv a text do atraktivního celku, který oslovuje smysly, potřebu rytmu a tělovou paměť. Součástí knihy je CD „Šťastná hodina“, které obsahuje tři písňové cykly: Návrat (Joseph von Eichendorff), Kolotoč (Vítězslav Nezval) a Láska a čas (Josef Hora). Tímto způsobem Rut přispívá k širšímu porozumění zpěvu jako uměleckému i lidskému vyjádření.

Dvojkniha a CD zaznamenávají pětiletou činnost, tedy prvních sto programů, volného společenství Přemysla Ruta a jeho přátel OKOLOSTOLA. Předmětem zájmu tohoto společenství je česká (v evropských souvislostech) nekomerční autorská píseň několika století, totiž její (znovu)objevování, vydávání, natáčení, živé provozování a také analytická a kritická…

Výběr z repertoáru českých kabaretních písní a z písní české avantgardy obsahuje úplné písňové texty s komentáři Přemysla Ruta. Hudební nahrávky těchto písní jsou na dvou přiložených CD.