Lubor Hruška Tvrdý Boeken

Kniha se zabývá ideálem a realitou takzvané společnosti vzdělání. V širokém historickém záběru a v celoevropském kontextu zkoumá proměny, jimiž prošla škola a vzdělávání v průběhu 20. století. Na tomto teoretickém půdorysu provádí empirický výzkum české populace ve vztahu k požadavkům trhu práce. Věnuje se mimo jiné otázce významu sítí neformálních kontaktů a známostí při uplatnění na něm. Dále se zabývá problémem vnitřní diferenciace vysokoškolsky vzdělaných lidí v České republice z hlediska jejich objektivní úspěšnosti i z hlediska jejich subjektivního ocenění vlastní pozice a perspektiv na trhu práce. Závěrem se autoři zabývají otázkou, nakolik se dnes u nás rýsují obrysy dvourychlostní společnosti vzdělání..

První díl této vícesvazkové monografie spojuje teorii procesu dezindustrializace a konceptu postindustriální společnosti s empirickým popisem města Ostravy. Tato publikace byla zpracována v rámci grantu: „Industriální město v post-industriální společnosti.

Publikace se zabývá problematikou sousedství a komunit v rámci projektu „Industriální město v postindustriální společnosti“. Text je rozdělen do šesti kapitol a zabývá se nejprve oblastí vymezení pojmu „komunity“ a jeho vývoje, následně rozebírá dílčí pojem rezidenční komunita a komunitní vztahy v soudobém městě. Další část publikace je věnována konkrétně městu Ostrava. Nejprve jsou rozebrány aspekty vývoje Ostravy a Ostravska do poloviny 60. let minulého století a změny sociálně prostorové struktury v letech 1966 – 2010. Dále zkoumá vývoj obytných lokalit města Ostrava v souvislosti s deindustrializací. Poslední část textu je věnována analýze významu prostoru v sociálních vztazích města Ostrava. Cílem této analýzy je přispět k diskuzi o existenci a významu prostorově založených sociálních vztahů komunitního charakteru v současných městech.