Helena Musilová Rišlinková Volgorde van de boeken

Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy konané od 12. 11. 2022 do 22. 1. 2023 v zóně 8smička v Humpolci. První sólový počin v 8smičce a zároveň úvodní výstava nového cyklu SÓLO představuje Jakuba Roztočila, absolventa Akademie výtvarných umění v Praze, ateliéru Monumentální tvorby profesora Aleše Veselého. Ve své tvorbě experimentuje s hmotou a zvukem, který je pro něj při vzniku díla zásadním prvkem, stejně jako princip nahodilosti a chyby vstupující do inscenovaného procesu tvorby. Většina jeho děl vzniká za pomoci důmyslného autorského přístroje bez dotyku lidské ruky. Kromě obrazů a plastik v prostoru galerie bude součástí výstavy i premiéra site-specific instalace vytvořené autorem přímo pro 8smičku.

V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy. Byla zásadní pro tehdejší generaci malířů a zejména sochařů, kterým pomohla ujasnit si cestu k modernímu výtvarnému směřování, a předznamenala také budoucí orientaci naší výtvarné scény na francouzské umění. Z toho, co tehdejší umělecká a společenská elita považovala za důležité této významné návštěvě ukázat, lze navíc usuzovat mnohé o prioritách a charakteru české společnosti na počátku 20. století. Publikace se poprvé systematicky věnuje doprovodnému programu, který byl pro Rodina připraven. Na základě nového studia archivních pramenů (časopisů, korespondence, osobních archivů aj.) se snaží rovněž zmapovat důvody, proč přijel Auguste Rodin na Moravské Slovácko, kde navštívil Výstavu slovenských a moravských výtvarných umělců v Hodoníně a kde u příležitosti jeho návštěvy proběhla téměř „celoslovácká“ slavnost. Publikace doprovázející stejnojmenný putovní výstavní projekt (2022–2024) vznikla ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, Moravským zemským muzeem v Brně a Galerií výtvarného umění v Hodoníně.

Publikace, která vyšla původně anglicky, nyní v rozšířeném českém vydání, se zaměřuje na Jiřího Valocha (1946), klíčovou postavu umělecké scény střední a východní Evropy od poloviny 60. let. Kromě vlastní výtvarné tvorby připravil stovky výstav a napsal desítky odborných textů o konceptuálním umění a geometrických dílech. V době omezené komunikace mezi Východem a Západem napomáhal spojování umělců nejen v regionu, ale i celosvětově. Tato publikace poprvé dokumentuje jeho široké aktivity a rozkročení v umění. Autorka, Helena Musilová, prozkoumala archivní prameny, osobní archivy kolegů a přátel, a hovořila s mnoha pamětníky. Zmapovala také Valochovu obsáhlou sbírku a mechanismy fungování společenských struktur, které ovlivnily výtvarný život během normalizace. Mezi klíčové momenty patří léta 1965 a 1980, kdy se uskutečnily jeho první veřejné aktivity a výstava Současná česká kresba, jež znamenala zásadní zlom v jeho činnosti. Tímto způsobem publikace přináší komplexní pohled na Valochovu kariéru a jeho vliv na uměleckou scénu.