Linda Lenz Volgorde van de boeken (chronologisch)

Volnost je na obtíž, když člověk nemá do čeho píchnout, píší Alexandr Genis a Petr Vajl v předmluvě ke knize, která zkoumá 60. léta v Sovětském svazu jako jeho „viktoriánskou" epochu. Tato doba nebyla vrcholným tvůrčím obdobím, ale spíše obdobím sentimentu a samolibého pohledu na svět. Autoři se zaměřují na fenomény kulturního života v dekádě plné výkyvů, ukazují, že i když nebyla zcela svobodná, nešlo ani o čisté pokračování mocenského stalinského surrealismu. Byla to doba plná nadějí i deziluzí. Petr Vajl (1949–2009), ruský exilový esejista a spisovatel, pracoval pro rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Po studiu žurnalistiky emigroval v roce 1977 do USA, kde spolupracoval s Genisem na několika publikacích, včetně studie o ruské próze a knihy o emigraci. Jejich sláva vzrostla s knihou Ruská kuchyně ve vyhnanství, která spojila národní literaturu s jídlem. Poslední léta strávil v Praze. Alexandr Genis (1953) je rusko-americký spisovatel a kulturní kritik, který také pracoval pro rádio Svobodná Evropa. Po emigraci do USA v roce 1977 se setkal s významnými osobnostmi, jako je Josif Brodský. Jeho spolupráce s Vajlem je nejznámější a jejich kniha je úvodem do studia homo sovieticus.

De nieuwe eeuw is nog niet meer dan een belofte. Twee geliefden, jong en ongeduldig, schrijven elkaar brieven vol verlangen. Hij, Volodja, is als soldaat op weg naar Peking, waar een geallieerde strijdmacht de Bokseropstand neerslaat. Zij, Sasja, wacht in Rusland op zijn terugkeer. Maar waar Volodja's brieven uit 1900 blijven komen, wordt Sasja langzaam ouder in Sint-Petersburg: ze blijken elkaar over de grens van de dood te schrijven. Onvoltooide brieven gaat niet alleen over heroïsche veldtochten en legendarische oorlogen, maar ook over de vergankelijkheid van het kleine en eenvoudige leven in de twintigste eeuw. Michaïl Sjisjkin bewijst met deze Grote Russische Roman hoe sterk de kracht van het vertellen is: hij laat de liefde zegevieren over de dood.