Klára Vávrová Boeken

Na své cestě do země Zelandovců jsou Ajla a Jondalar odkázání sami na sebe a pokud se vzácně setkají s jinými lidmi,musejí překonávat jejich nedůvěru a strach.Někteří před jejich vyjimečností dokonce zděšeně prchají ,myslí si,že jsou nadáni tajemnou mocí:přijíždějí na koních a doprovází je a chrání ochočený vlk. O to vzácnější jsou chvíle setkání s Jandalarovými přáteli,Šaramudony a Losadunaji,jejich srdce si brzy získá i Ajla.mnozí je považují za vyvolence Matky Země,protože umějí lépe než ostatní využívat jejich darů.Ajliny a Jonadalarovy znalosti a dovednosti,které vzbuzují až posvátnou úctu,jim mnohokrát zachrání život v boji se živly i s lidskou nenávistí. Toto dílo lásky,dobrodružství a bojů bylo vydáno již v mnoha zemích a našlo si cestu k více než milionů čtenářů. Celé dílo Děti země - se skládá ze čtyř částí:Klan velkého medvěda,Údolí plavých koní,U lovců mamutů a Širé pláně,které pravěkou ságu uzavírá

Ajla nemohla jinak. Musela opustit Klan. Cestovala pozdním podzimem, až našla údolí, ve kterém chtěla přečkat zimu. Nalovila spoustu zvěře, ale zajíci a křepelky jí přes zimu nevystačí. Proto musela ulovit větší zvíře. V jejím údolí byla spousta koní a ona se rozhodla, že jednoho uloví. Nevěděla, jak lovci Klanu loví větší zvířata a prakem si na koně netroufla. Nakonec vykopala díru v zemi a stádo koní nahnala tím směrem. Doufala, že aspoň jeden kůň do jámy spadne. Tak se opravdu stalo a Ajla ulovila svou první větší kořist. Ale pak si všimla, že klisna, kterou ulovila, měla hříbě. Na malé hříbě doráželi hyeny, Ajla je odehnala, ale hříbě zabít nemohla. V údolí byla sama a hříbě bylo taky samo. Tak mu Ajla začala dělat náhradní matku.

Ve čtvrtém díle vzrušující ságy z prehistorické doby pokračuje dobrodružné putování Ajly a jejího přítele Jondalara.Jejich láska prošla tvrdou zkouškou,než se rozhodli spolu žít a odejít do Jondalarova domova,země Zelandonců.Putují v opačném směru stejnou cestou,kterou před léty prošel Jondalar se svým bratrem Thonolanem,od moře Beran údolím Matky řek,od jejího širokého ústí až k prameni, a čeká je překročení velkého ledovce.

Ayla heeft de Stam van de Holebeer, waar zij is opgegroeid, moeten verlaten. Eenzaam en verdrietig trekt zij door het barre prehistorische land van 35.000 jaar geleden, op zoek naar de Anderen, het volk van haar vader en moeder. Maar als de winter nadert, moet ze beschutting zoeken in een grot in een afgelegen vallei. Door haar kracht en vindingrijkheid weet ze te overleven en sluit ze zelfs vriendschap met de dieren. Als ze op een dag een zwaargewonde jongeman vindt, komt ze voor een keuze te staan. Moet ze haar vertrouwde eenzaamheid inruilen voor de onzekerheid van menselijk gezelschap?