Josef Hanzal Boeken

Monografie přibližuje život a dílo významného českého historika - představitele Gollovy školy.

Kniha vypráví o životě a díle tohoto velice významného historika.

Portrét osvícenského duchovního, zakladatele moderního základního školství v českých zemích, školy pojímané jako součást sociálního povznesení všech obyvatel. Svou činností přispěl Kindermann k česko-německému porozumění. Působil v zemské školní komisi i jako vyšehradský probošt a litoměřický biskup (1790-1801). Biografie, kterou autor nemohl vydat za komunistického režimu, přináší nový pohled na údajné Kindermannovo germanizátorství. Jeho život zasazuje do rámce osvícenství a vývoje českého školství; věnuje se také národnostním pnutím mezi Němci a Čechy i stavu tehdejšího kléru.

Přehledná práce o vývoji české historiografie a osudech jejích tvůrců v letech 1945-1989 volně navazuje na Kutnarovy a Markovy Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Zachycuje období dvou zlomů, únor 1948 a srpen 1968 a na základě literatury a pramenů vykládá, jak část historiků odolávala a snažila se o poctivou práci a část sloužila totalitní komunistické ideologii. Publikace obsahuje i kapitolu o samizdatové literatuře po r. 1969 a o československých historicích v emigraci.... celý text

Komentovaný výbor z deníků význačného českého historika. Deníky Josefa Pekaře pocházejí z druhé poloviny Pekařova života, kdy již náležel k nejvýznačnějším osobnostem českého kulturního a v jisté míře i politického života a čile se stýkal s jeho vlivnými reprezentanty. Deníky ukazují zákulisí českého veřejného života, také poodhalují Pekařovy postoje k zásadním otázkám, rozhodujícím událostem a vůdčím osobnostem dějin našeho národa a státu. Osvětlí se tu např. postoj Pekařův k bolševismu, česko--německým vztahům, jeho vztah k T.G. Masarykovi, E. Benešovi a dalším. Josef Hanzal doprovodil soubor předmluvou a poznámkovým aparátem. Kniha je přístupná pro širokou kulturní obec, kterou tento největší historik XX. století stále poutá.

Autor původně koncipoval tento životopis jako heslo do Ottova slovníku naučného (svazek vyšel r. 1902). Později tuto biografii upravil a vydal jako samostatnou práci. Popisuje Palackého životní pouť, ale zejména hodnotí jeho práci pro národ, jeho dílo historické i jeho politickou činnost. Ačkoli sám jako historik v některých náhledech s Palackým nesouhlasil (zejména co se týče pojetí dějin husitství), vždy je patrna autorova úcta k názorům slavného předchůdce. Na závěr editor tohoto vydání připojil text Pekařova proslovu k 50. výročí úmrtí Františka Palackého (z r. 1926). Dále jsou zde ještě biblilografické přehledy a Pekařův soupis pramenů a literatury, který byl původně zařazen na závěr výše zmíněného encyklopedického hesla. Editor ještě přidává vysvětlivky k textu a své zásady přístupu k Pekařovu spisu.

Autor od r. 1939 hovořil do československého vysílání moskevského rozhlasu. A své příspěvky shrnul to této knihy, která vyšla v r.1977.