Zbyněk Tarant Volgorde van de boeken

Kniha nabízí pohled na mnichovskou dohodu, druhou československou republiku a počátek nacistické okupace českých zemí očima hebrejskojazyčného sionistického tisku v britském mandátu Palestina.

Publikace se zabývá soudobými projevy antisemitismu a analyzuje jejich verbální stránku. Čtivě napsaná kniha kladoucí celou řadu znepokojivých otázek je určena odborné i laické veřejnosti

Výzkum antisemitismu není jen reflexí jedné staré zášti. Víme-li, že skrze antisemitismus dochází k promítání vlastních negativních charakterových vlastností na podobiznu „Žida“, pak analýzou této podobizny můžeme zpětně odhalit to, co si naši předkové i současníci přáli ukrýt, spálit a pohřbít. Reflexe antisemitismu tak poskytuje širší kontext pro pochopení pozadí historických událostí či motivů konkrétních aktérů. Publikace autorského kolektivu Katedry blízkovýchodních studií a Katedry historických věd ZČU v Plzni mapuje nejstarší kořeny protižidovské nenávisti, rasové ideologie a honby za „čistotou krve.“ V dalších kapitolách pak tato kniha poukazuje na úlohu antisemitismu v revolučních proměnách Francie 19. století a problematizuje představu o antisemitismu jakožto „iracionální zášti nevzdělanců“. V českém kontextu se pak autoři ptají, zda lze i v České republice nalézt doklady o spolupráci islamismu s neonacismem. Knihu uzavírá unikátní svědectví pamětnice, která měla možnost poznat každodenní důsledky antisemitismu během druhé světové války a poválečného období.