Ivan Lefkovits Boeken

V roce 1995 byla ve Švýcarsku založena společnost „Kontaktní místo pro ty, kdo přežili holokaust“, reagující na výzvu Elie Wiesela k shromažďování dosud neuveřejněných vzpomínek na holocaust. Bylo získáno 15 jedinečných příběhů od těch, kteří našli nový domov ve Švýcarsku, pocházejících z Čech, Moravy, Slovenska, Polska, Maďarska a Německa. Tyto intimní příběhy představují kamínky v mozaice stotisíckrát většího obrazu holocaustu, ležícího pohřbeného v masových hrobech. Svědci vyprávějí za ty, kteří už nemohou, a jsou posledními, kteří sdílejí své zkušenosti, někteří již na sklonku života. Mezi nimi jsou Nina Weilová, Ernst Brenner, Peter Lebovic a další. Vydání obsahuje 15 sešitů v kartonové kazetě, téměř 1000 stran formátu A5. Obálky sešitů a kazetu zdobí výřezy z monumentálního obrazového cyklu „Birkenau“ od německého malíře Gerharda Richtera, jehož výstava nedávno proběhla v Národní galerii v Praze. Tyto abstraktní obrazy byly inspirovány autentickými fotografiemi z koncentračních táborů, které byly propašovány ve čtyřicátých letech. Německý originál vzpomínek byl publikován v únoru minulého roku v nakladatelství Suhrkamp.

Praha před sto lety. Místo i čas počátku příběhu jsou přesně stanoveny. Brzy však vyjde najevo, že se před námi prolínají příběhy nejméně tři. Především přípravy oslav pátého výročí vzniku Československa za účasti politických, hospodářských a kulturních elit a jejich úvahy o budování státu. Souběžně s tím se rozvíjí velkorysý plán státního nákupu moderního francouzského umění, při němž dvě výrazné osobnosti - Vincenc Kramář a Alois Rašín - dokázaly využít příznivé souhry domácích i mezinárodních okolností. A zároveň dobrodružství dvou přátel, Jiřího Winklera a Pavla Rohana, hlavních, čistě literárních postav, neboť většina osob účinkujících v ději jsou lidé, kteří mají své skutečné historické předobrazy. Téměř nenápadně a rozhodně nečekaně se však zcela realisticky budovaný děj v jednom okamžiku náhle zlomí do dimenze čehosi fantastického až nadpřirozeného. Autor velmi zručně do struktury románu zakomponoval řadu témat vedlejších, která dobře doplňují plastické líčení života poválečných společností nejen v Československu, ale i v Rakousku a v Německu, ať už jsou to nelehké otázky národní identity a loajality k státu nebo pokroky a meze vědy od medicíny po fyziku a chemii. Kniha začíná dramatem prvního dokonaného politického atentátu v nové republice a končí příslibem probouzejících se citů jednoho z hrdinů k pozoruhodné mladé dámě z Vídně. Za důkladně vypracovaným pozadím reálií jednotlivých kapitol lze vytušit systematické studium dobového tisku, zejména to byly Lidové noviny a Prager Tagblatt. Profesor Ivan Lefkovits, význačný československý a švýcarský imunolog, vydává svůj prozaický debut ve věku 86 roků. Kniha obsahuje více než tři desítky reprodukcí obrazů a kreseb, které tvoří srdce státního nákupu francouzského moderního umění v roce 1923, a tedy též jádro sbírek Národní galerie v Praze.

Vzpomínky Ivana Lefkovitse na druhou světovou válku, kdy byl deportován do koncentračních táborů Ravensbrück a Bergen-Belsen. // Edice: Žiji se svou minulostí: vzpomínky těch, kdo přežili holokaust; sešit 8