Josef Strauss Boeken

Myslíme si, že už největší zlo známe, že už nemůže být nic horšího.

Mladý muž se vrátí z ciziny. Nemusí se bát, že by neměl z čeho žít. Peněz má dostatek. Na svatbě přítele se setkává s rodinou jeho nastávající. Ještě netuší, co ho čeká. Je tu žena, která ho zcela poblázní. Tajně ji navštěvuje.

Mladá žena se po smrti rodičů stará o nevlastního bratra. Je mentálně postižený. V zajetí sněhu a ledu zažívá těžké chvíle. Lidská stvůra kolem ní obchází jako duch, dokud ji nepolapí do svých spárů.

Pláč dítěte ne vždy vzbudí pozornost. Může být nemocné či zlobí. Zabývat se tím je proto zbytečné.

Nezletilou dívku zastihne tragická událost. Přijde o všechny blízké. Nechce skončit v dětském domově. Má z něj strach. Rozhodne se skrývat do té doby, než jí bude osmnáct. Vzpomene si na babičku z matčiny strany, s níž se její rodina nestýkala. Důvody nezná a chce je znát.

Temné území, kde je slyšet cinkot zvonků. Blíží se víc duch, než člověk. Kdo je mrtvý, má pro něj cenu. Živých si neváží.

Voda z kaluží chutná jinak než z vodovodu. Jídlo z popelnic je mnohdy jediná cesta, jak utišit hladový žaludek. Alkohol otupí mysl, dává zapomenout. Šaty nemají zámek, kde by se dalo bezpečně ukrýt to málo, co lze nacpat do kapes. Zbavit se nálepky bezdomovec je nemožné, pokud se z dluhů stala zeď. Vysoká tak, že ji bez pomoci nelze překonat.

Léčitel probouzí v lidech pocit, že jim může pomoci. Snaží se. Stává se oblíbeným. Neodolá jedné nabídce. Změní mu život.

Rodina je veliké bohatství. To největší, jež máme. Uvědomí si to chlapec, jehož otec vlastní hospodu. Musí v ní pracovat. Mnohdy je to od rána do večera. Přitom by si chtěl užívat života. Rád by někam zapadl. Našel sám sebe. Nabízí se mu být členem party kluků, kteří uznávají jen bílou rasu. Není to přesně to, co by chtěl, ale láká ho to. Ukázat se jako silný, nepřemožitelný.

Sourozenci, dvě dívky a jeden chlapec čelí nelehkému osudu. Stanou se svědky nekalých praktik těch, kteří si osvojili mafiánské způsoby. Jejich otec jim musí vyplácet výpalné. Vlastní malé zlatnictví. Vyhrožují mu, bijí ho. Chlapec se proti tomu postaví. Silnějším však čelit dlouho nelze. Nezbývá mu než se dát se svými sestrami na úprk.