Otakar Novák Volgorde van de boeken (chronologisch)

Dvoudílné dílo se zaměřuje na myšlenky a filozofii Voltairea, významného osvícenského myslitele a spisovatele. Kniha zkoumá jeho kritiku náboženství, politických institucí a společenských konvencí, a to v kontextu doby, ve které žil. V první části se čtenář seznamuje s Voltaireovým životem, jeho literárními díly a hlavními tématy, jako jsou svoboda slova, tolerance a racionalismus. Druhá část se více zaměřuje na jeho vliv na evropskou kulturu a politiku, včetně jeho interakcí s jinými významnými osobnostmi té doby. Hlavní postavy, ačkoli Voltaire sám je ústřední osobností, jsou často ztvárněny skrze jeho literární hrdiny a filozofické diskuse, které ilustrují jeho názory a hodnoty. Kniha také analyzuje Voltaireovu roli v boji proti dogmatismu a jeho přínos k rozvoji moderního myšlení. Celkově dílo poskytuje hluboký pohled na Voltaireovu filozofii a jeho trvalý dopad na myšlení a kulturu.

Románová tetralogie (Pod jilmy, Proutěná panna, Ametystový prsten, Pan Bergeret v Paříži), společenskokriticky zaměřený sled obrazů ze života třetí francouzské republiky, ukazující ubohost a špínu jejího společenského a politického života. Ústřední postavou je pan Bergeret, učenec, filozof, humanista a docent provinční univerzity, jenž prochází různými peripetiemi vědecké dráhy i úskalími manželského života (zradí ho manželka s jeho nejmilejším žákem). Jeho postava je obrazem autorovy cesty k pochopení záporných stránek měšťácké demokracie.

Sbírka milostné lyriky jednoho z předních představitelů francouzského romantismu, jejíž některé verše byly inspirovány G. Sandovou. Charakter této lyriky jako lyriky milostné se vymyká tradicím žánru; autor zde neuvádí konkrétní životní fakta a omezuje se jen na duševní prožívání. Vetřech Nocích (Květnová noc, Srpnová noc, Říjnová noc) volí formu rozhovoru s nemytologicky pojatou Múzou, blízkou spíše nějaké ideální ženské bytosti. Vrcholným tématem tohoto cyklu je vztah mezi bolestí a tvůrčí činností. Básník zde odhaluje, že zdrojem poezie je daleko více bolest než poklidné štěstí.

Het verhaal volgt Georges Duroy's corrupte opkomst naar de macht, van een arme ex-NCO tot een van de meest succesvolle mannen in Parijs. Hij bereikt dit voornamelijk door een reeks krachtige, intelligente en rijke minnaressen te manipuleren. De roman speelt zich af in Parijs, in de boven-middenklasse omgeving van de vooraanstaande journalisten van de krant La Vie Francaise en hun vrienden. Duroy heeft drie jaar militaire dienst in Algerije doorgebracht. Na zes maanden als klerk in Parijs te hebben gewerkt, stelt een ontmoeting met zijn voormalige kameraad Forestier hem in staat om een carrière als journalist te beginnen. Van een verslaggever van kleine gebeurtenissen en zachte nieuwsitems klimt hij geleidelijk op tot hoofdredacteur. Duroy's succes is aanvankelijk te danken aan de vrouw van Forestier, die hem helpt bij het schrijven van zijn eerste artikelen. Zij gebruikt haar connecties onder invloedrijke politici om hem achter de schermen informatie te verschaffen, waardoor hij actief betrokken raakt bij de politiek. Duroy wordt ook de minnaar van Mme de Marelle, een andere invloedrijke vrouw. Later probeert hij Madeleine Forestier te verleiden om wraak te nemen op haar man, maar zij wijst zijn avances af en stelt voor om echte vrienden te worden zonder verborgen motieven.

Příručka udává hotové vzorce pro řešení jednoduchých rámových konstrukcí, stanovené metodou deformační i silovou. Je rozdělena do 11 oddílů, z nichž každý uvádí vzorce pro rám určitého typu. Jde tu hlavně o typy jednoduchých rámů nebo polorámů, které se nejčastěji vyskytují vestavební praxi. Obsahuje 148 různých případů zatížení pro 11 typických, velmi často se vyskytujících jednoduchých rámů. Sbírka je doplněna stručným úvodem do deformační i silové metody. Příručka je určena pro inženýry a techniky projektující stavení konstrukce a pro posluchače stavebních fakult vysokých škol a průmyslových škol stavebních.

Sbírka francouzských lidových písní a básní z 15. až 18. století. Jsou přeloženy půvabnou a prostou formou, ale zachovávají si svůj styl původně zpívaných písní. Zpěvy sladké Francie a Nové zpěvy sladké Francie v souborném vydání. Nové vydání dvou souborů, z nichž první výbor, jenž vyšel před třiceti lety, uváděl autor takto: „Podávám zde malý výbor z lidové poesie francouzské od patnáctého do osmnáctého století. Snažil jsem se, aby v něm byly zastoupeny charakteristickými ukázkami hlavní genry lidové poesie od lyricko-epických complaintes, v nichž zřejmě žijí vzpomínky rytířského a křesťanského středověku s jeho drsnou něhou i primitivní brutálností, až po taneční a pochodové písně selské a vojenské s jejich naivním lyrismem a rozpustilými gauloiseriemi.“