Květoslav Chvatík Boeken

Práce zařazuje dílo Bedřicha Václavka do širších souvislostí vývoje české socialistické avantgardy ve spojitosti s vývojem marxistické estetiky 20. a 30. let.

Antologie, která chce představit poetismus jako vyhraněný, časově vymezený umělecký směr. Přináší stati, manifesty a zejména ukázky poetistické tvorby jeho předních představitelů, jako např. V. Nezvala, K. Teiga, J. Seiferta, K.Biebla, také V. Závady a F. Halase. První oddíl je věnovánpředhistorii poetismu, ve druhém je zachycen zrod poetismu a konstruktivismu, třetí soustřeďuje práce z doby rozmachu poetismu, čtvrtý podává obraz celé šíře vlivu poetismu, pátý je věnován klasickým realizacím v podobě velkých poém, šestý představuje závěrečnou etapu. Knihu doplňují četná vyobrazení.

Kniha přináší výběr z úvah, studií a recenzí Květoslava Chvatíka, publikovaných po listopadu 1989.

Kniha zamýšlená jako úvod do četby české literatury 20. století přináší pohled na osobité hodnoty našeho soudobého písemnictví.

Estetik a literární vědec Květoslav Chvatík (1930) napsal prozaický soubor vzpomínek z dětství a ze života rodinného, ze světa společenského i literárněvědného. Vyjde v bílé řadě původní české prózy.

Obsáhlý literárněvědná esej o dílech Milana Kundery doplněný podrobnou bibliografií světových prací věnovaných Milanu Kunderovi a jeho knihám. Svět románu je zvláštní věc, stačí škrt pera romanopisce, stačí, aby zazvonil telefon, čtenář doložil knihu – a tento svět je zrušen. Je to svět budovaný jazykem, konstituovaný textem knihy a jeho čtenářem... Svět románů Milana Kundery je na první pohled podivuhodně koherentní a logicky jasně struktorovaný: není to svět, který chce být „věrným obrazem“ prostředí a doby, svět románu společenského a historického. Není to však ani svět individuální autentičnosti, svět románu-zpovědi, deníku, osobního dokumentu. Je to svět románové fikce budované osobitou promluvou vypravěče, který v něm suverénně vládne silou své imaginace a svého intelektu. Je to svět hry s vyprávěním a radosti z rozpravy se čtenářem, radosti z meditace nad vyprávěným, meditace, která příběhu nastavuje jako v labyrintu nekonečnou řadu zrcadel.

Obsah sborníku: Josef Válka: Kalivodovo historické myšlení František Šmahel: Husitský věk v pojetí Roberta Kalivody Petr Horák: K filozofii dějin Roberta Kalivody Petr Rohel: Robert Kalivoda - filozof, publicista, politik (K interpretaci některých souvislostí života a díla) Pavel Floss: Emancipace a humanismus v Kalivodově komeniologickém a filozofickém díle Karel Floss: Kalivodovo pojetí utopie a emancipace Josef Zumr: Robert Kalivoda a tradice české avantgardy Květoslav Chvatík: Kalivodovo pojetí české moderní kultury a její teorie Marek Petrů: Marx a Darwin (Variace na kalivodovské téma) Tomáš Nejeschleba: Robert Kalivoda k tomismu Martin Kučera: Hostina života Pavel Floss: Úvaha o Kalivodově obrazu člověka

Monografie věnovaná osobnosti současného brněnského prozaika a zejména jeho beletristickému dílu. Publikace, určená nejen odborné veřejnosti, vychází ze vzájemné korespondence a je pokusem o interpretaci autorova prozaického díla. Její součástí je několik kratších textů samotného Kratochvila. Podstatnou součást tvoří citace z obsáhlé vzájemné korespondence umělce a jeho kritika.

In de levens van vier mensen die via verschillende relaties verbonden zijn, blijken tegengestelde gevoelens en gedachten verwisselbaar, afhankelijk van ieders levensperspectief.

Kniha představuje přehledné utřídění základních problémů estetiky. Jde o utřídění, které však má pevnou metodologickou kotvu; a jí je strukturalismus. Autor se postupně vyrovnává s filozofickým vymezením estetiky, posléze s třemi základními kategoriemi J. Mukařovského: estetickou funkcí, normou a hodnotou. Posléze přechází na pojednání o umění a o jeho vymezení. V souvislosti s pojetím díla, což je další část Chvatíkovy knihy, si K. Chvatík všímá jeho noetické a ontologické povahy, jakož i toho, jak je možno dílo interpretovat. Závěrečnou část tvoří pojednání o povaze umění — o jeho společenských a historických aspektech. Strukturální estetika vychází v druhém, přepracovaném a rozšířeném vydání. K. Chvatík do něho zařadil některé kapitoly, které v prvním vydání (1994) chyběly, aktualizoval bibliografii a celý rukopis nově přehlédl. Závěr tvoří obsáhlý bilanční rozhovor, v němž se K. Chvatík jednak vyrovnává se svým profesním životem estetika, žáka Jana Mukařovského, kolegy Jana Patočky atd., jednak se snaží nahlédnout strukturalismus ze současné perspektivy.

Pour Kvetoslav Chvatik, Milan Kundera est «romancier et rien que romancier». Analysant systématiquement ses sept romans, il décrit leur cohérente genèse sans s'interdire de les éclairer par des textes et des faits moins connus. Même les lecteurs les plus familiers de cet univers romanesque découvriront ici une foule d'aspects neufs et suggestifs. Ils retrouveront aussi, avec un plaisir renouvelé, les personnages qu'ils aiment et leurs destins hasardeux, sous un éclairage qui met en relief la structure de l'oeuvre sans en gommer les charmes

Auch in strukturaler Perspektive darf man die Poetik und Ästhetik nicht auf bloße Deskription des formalen Textaufbaus oder der formalen Regeln des Codes reduzieren und der Suggestivkraft von deren relativer Autarkie und Dauerhaftigkeit erliegen. Ein solcher Ansatz verlöre aus dem Auge, daß das Kunstwerk ein Werk des Menschen ist, ein Produkt seiner schöpferischen Tätigkeit, ein Träger seiner Mitteilung, und daß diese Mitteilung von jemandem empfangen, verstanden und interpretiert werden muß. Für die Kunst ist vom Standpunkt der Semiotik aus charakteristisch, daß eine Spannung besteht zwischen der Bedeutung, die sich als spezifisch künstlerische erst im Ganzen der Struktur des Werkes konstruiert, und dem System ästhetischer Bedeutungsnormen, die im Bewußtsein der das Werk rezipierenden gesellschaftlichen Gruppe existieren. Der Text des Werkes, seine lautliche und graphische Schicht, ist die Voraussetzung für die Konkretisierung des Werkes auf dem Hintergrund eines bestimmten Systems von ästhetischen Normen und kulturellen Werten. Erst in diesem Prozeß der Konfrontation mit den bisherigen Erfahrungen einer Gesellschaft und eines Individuums entsteht das eigentliche ästhetische Objekt .

Kniha zamýšlená jako úvod do četby české literatury 20. století přináší pohled na osobité hodnoty našeho soudobého písemnictví.

Výbor přináší práce, otištěné z rukopisů nebo z dřívějších časopiseckých publikací. Pocházejí z doby od konce dvacátých do závěru čtyřicátých let . Čtyři přednášky křižují sféry obecné estetiky a teorie umění, dalších sedm

Studie konfrontují výtvarné umění s literaturou. Na podkladě těchto materiálů zkoumají, jaké byly obecné, společenské a estetické otázky, jež určovaly povahu vývojových změn v umění uplynulého půlstoletí. Osvětlují poslání a společenskou funkci umění za socialismu, poetismus, otázky realismu a české umělecké avantgardy. Stati, pokud dříve vyšly časopisecky, byly pro knižní vydání přepracovány a doplněny.