Monografie věnovaná osobnosti současného brněnského prozaika a zejména jeho beletristickému dílu. Publikace, určená nejen odborné veřejnosti, vychází ze vzájemné korespondence a je pokusem o interpretaci autorova prozaického díla. Její součástí je několik kratších textů samotného Kratochvila. Podstatnou součást tvoří citace z obsáhlé vzájemné korespondence umělce a jeho kritika.
Ideeënroman aan de hand van de levens van twee stellen, Tomas & Tereza en Franz & Sabina, waarbij Sabina, een onafhankelijke schilderes die Tsjechoslowakije na 1968 verliet en in Genève woont, een verbindende rol tussen de koppels speelt door haar verhouding met Tomas. Ook deze chirurg en rokkenjager vlucht, met Tereza, uit Tsjechoslowakije naar Zwitserland. Beiden zullen echter terugkeren. Franz is een Zwitserse linkse intellectueel die aanvankelijk een ideale maîtresse vindt in Sabina. Kundera laat zien hoe op beslissende momenten in hun diverse levens lichtheid en zwaarte verwisselbaar zijn, liefde en haat, trouw en verraad, schoonheid en lelijkheid, kunst en kitsch, het komische en tragische, afhankelijk van ieders levensperspectief. Contrapuntsgewijs weeft Kundera hun diverse levens door elkaar, becommentarieert ze en veralgemeent ze met filosofische aforismen. Kundera (1929), vooraanstaand Tsjechisch schrijver, woont sinds 1974 in Frankrijk.
Kniha přináší výběr z úvah, studií a recenzí Květoslava Chvatíka, publikovaných po listopadu 1989.
Estetik a literární vědec Květoslav Chvatík (1930) napsal prozaický soubor vzpomínek z dětství a ze života rodinného, ze světa společenského i literárněvědného. Vyjde v bílé řadě původní české prózy.
Obsah sborníku: Josef Válka: Kalivodovo historické myšlení František Šmahel: Husitský věk v pojetí Roberta Kalivody Petr Horák: K filozofii dějin Roberta Kalivody Petr Rohel: Robert Kalivoda - filozof, publicista, politik (K interpretaci některých souvislostí života a díla) Pavel Floss: Emancipace a humanismus v Kalivodově komeniologickém a filozofickém díle Karel Floss: Kalivodovo pojetí utopie a emancipace Josef Zumr: Robert Kalivoda a tradice české avantgardy Květoslav Chvatík: Kalivodovo pojetí české moderní kultury a její teorie Marek Petrů: Marx a Darwin (Variace na kalivodovské téma) Tomáš Nejeschleba: Robert Kalivoda k tomismu Martin Kučera: Hostina života Pavel Floss: Úvaha o Kalivodově obrazu člověka
Pour Kvetoslav Chvatik, Milan Kundera est «romancier et rien que romancier». Analysant systématiquement ses sept romans, il décrit leur cohérente genèse sans s'interdire de les éclairer par des textes et des faits moins connus. Même les lecteurs les plus familiers de cet univers romanesque découvriront ici une foule d'aspects neufs et suggestifs. Ils retrouveront aussi, avec un plaisir renouvelé, les personnages qu'ils aiment et leurs destins hasardeux, sous un éclairage qui met en relief la structure de l'oeuvre sans en gommer les charmes
Obsáhlý literárněvědná esej o dílech Milana Kundery doplněný podrobnou bibliografií světových prací věnovaných Milanu Kunderovi a jeho knihám. Svět románu je zvláštní věc, stačí škrt pera romanopisce, stačí, aby zazvonil telefon, čtenář doložil knihu – a tento svět je zrušen. Je to svět budovaný jazykem, konstituovaný textem knihy a jeho čtenářem... Svět románů Milana Kundery je na první pohled podivuhodně koherentní a logicky jasně struktorovaný: není to svět, který chce být „věrným obrazem“ prostředí a doby, svět románu společenského a historického. Není to však ani svět individuální autentičnosti, svět románu-zpovědi, deníku, osobního dokumentu. Je to svět románové fikce budované osobitou promluvou vypravěče, který v něm suverénně vládne silou své imaginace a svého intelektu. Je to svět hry s vyprávěním a radosti z rozpravy se čtenářem, radosti z meditace nad vyprávěným, meditace, která příběhu nastavuje jako v labyrintu nekonečnou řadu zrcadel.
Kniha představuje přehledné utřídění základních problémů estetiky. Jde o utřídění, které však má pevnou metodologickou kotvu; a jí je strukturalismus. Autor se postupně vyrovnává s filozofickým vymezením estetiky, posléze s třemi základními kategoriemi J. Mukařovského: estetickou funkcí, normou a hodnotou. Posléze přechází na pojednání o umění a o jeho vymezení. V souvislosti s pojetím díla, což je další část Chvatíkovy knihy, si K. Chvatík všímá jeho noetické a ontologické povahy, jakož i toho, jak je možno dílo interpretovat. Závěrečnou část tvoří pojednání o povaze umění — o jeho společenských a historických aspektech. Strukturální estetika vychází v druhém, přepracovaném a rozšířeném vydání. K. Chvatík do něho zařadil některé kapitoly, které v prvním vydání (1994) chyběly, aktualizoval bibliografii a celý rukopis nově přehlédl. Závěr tvoří obsáhlý bilanční rozhovor, v němž se K. Chvatík jednak vyrovnává se svým profesním životem estetika, žáka Jana Mukařovského, kolegy Jana Patočky atd., jednak se snaží nahlédnout strukturalismus ze současné perspektivy.
