František Kavka Boeken

Historie života velkého vladaře. František Kavka zasvětil Lucemburkům velkou část svého života. Svou knihu věnuje nejvýznamnějšímu z nich – Karlu IV. Sleduje jej od počátků formování jeho osobnosti až po jeho vyzrálé politické a státnické dílo. Přibližuje nejen jeho manželství a sňatkovou politiku, přináší obraz panovníka v jeho každodenní politické akci a nezastírá ani rozporuplnost vlastní Karlovy osobnosti. Současně však umožňuje pochopit Karla jakožto Lucemburka usilujícího o nastolení hegemonie svého rodu ve velké části střední a východní Evropy, hegemonie, jež nebyla vždy v zájmu české a říšské šlechty ani papežské kurie.

Obraz základních funkcí českého panovnického dvora ve vrcholném středověku a ojedinělý pohled na život osobnosti, jakou byl Karel IV Kniha seznamuje čtenáře s každodenním životem na panovnickém dvoře a také s průběhem rozličných slavností, holdů nebo zahraničních cest. Dočteme se zde o postupu panovníka při výběru jeho nejbližších spolupracovníků, není opomenut způsob výchovy jeho potomků. Je zde vysvětleno, jakým způsobem jsou vnější atributy královské moci odraženy v dvorském umění.

Kus české historie 16. století Kniha není určena odborné veřejnosti; pouze kronikářsky vypravuje o historickém působení, rozkvětu a zániku Rožmberků a pánů z Jindřichova Hradce. Nesleduje jen jejich genealogické osudy. Zevrubně popisuje nejen vývoj jejich hospodářských poměrů, ale i drobnější šlechty, měst a poddaných. Zvláštní pozornost věnuje rybníkářství. Hodnotí i literární, umělecké a stavební památky.

Kniha profesora starších českých dějin na FF UK Františka Kavky, poprvé a jedinkrát vydaná v roce 1962, je čtivým vylíčením události, která na celá staletí ovlivnila osudy českého státu. Vykládá její příčiny a přináší i portréty politiků a vojevůdců obou táborů. Zpočátku loajální rebelie proti katolickým Habsburkům přerostla ve skutečné povstání ústící v jejich svržení a volby protestanta Fridricha Falckého českým králem. Po selhání zahraniční pomoci i v důsledku řady vnitropolitických příčin povstání skončilo porážkou v bitvě na Bílé hoře 7. listopadu 1620. Záverečná kapitola podrobně vykládá důsledky této porážky po stránce hospodářské, politické, národnostní i náboženské. Český stavovský stát byl nahrazen zřízením spějícím k absolutní monarchii.

Dvousvazkové dílo o zakladateli pražské univerzity, císaři Karlu IV. je dokončením Šustovy monografie o největším českém panovníkovi středověku. Věnuje se všem aspektům Karlovy vlády, včetně dějin vzdělanosti na pražském dvoře a historii pražské univerzity. Zvláště se zabývá politickými dějinami karlovského období, které zasahuje do kontextu lucemburské evropské politiky. První svazek popisuje historické události od Karlovy císařské korunovace v roce 1355 do roku 1364.

Dvousvazkové dílo o zakladateli pražské univerzity, císaři Karlu IV. je dokončením Šustovy monografie o největším českém panovníkovi středověku. Věnuje se všem aspektům Karlovy vlády, včetně dějin vzdělanosti na pražském dvoře a historii pražské univerzity. Zvláště se zabývá politickými dějinami karlovského období, které zasahuje do kontextu lucemburské evropské politiky. Druhý svazek popisuje historické události od roku 1364 do smrti Karla IV. v roce 1378.

Práce renomovaného a uznávaného historika se zaměřením na rod Lucemburků a osobnost Karla IV. Příběh, v němž vystupují manželky, matky, královny i císařovny, je zároveň příběhem Karla IV. jako manžela a otce, ale zároveň i vladaře. Vždyť od tohoto vladařského poslání se odvíjela volba jeho žen i osudy jeho dcer a synů. Teprve v tomto propojení získává ženský svět, který Karla IV. obklopoval, své dějinné ocenění. Jako v zrcadle se v rodinném životě Karlově i životě jeho žen a dětí odrážejí pohnuté chvíle nejen české, ale i evropské historie.

Královské sňatky. Práce renomovaného historika. Příběh, v němž vystupují manželky, matky, královny i císařovny, je zároveň příběhem Karla IV. jako manžela a otce, ale zároveň i vladaře. Vždyť od tohoto vladařského poslání se odvíjela volba jeho žen i osudy jeho dcer a synů. Teprve v tomto propojení získává ženský svět, který Karla IV. obklopoval, své dějinné ocenění. Jako v zrcadle se v rodinném životě Karlově i životě jeho žen a dětí odrážejí pohnuté chvíle nejen české, ale i evropské historie.

Králem uprostřed revoluce. První objektivní portrét Zikmunda Lucemburského jako českého krále v české literatuře vychází z autorova dlouhodobého vědeckého výzkumu, jehož výsledky doposud nebyly zveřejněny. Zatímco ostatní práce věnované Zikmundovi se zabývají panovníkovou osobností v rozsahu jeho celoevropské činnosti či se jeho působení dotýkají jen v rámci dějin husitské revoluce, poprvé se zde Zikmund a jeho politika představují v celé své složitosti a komplexnosti.

Císařská korunovace Karla IV. v Římě patří k událostem, které výrazně ovlivnily dějiny českých zemí, i když to na první pohled není zcela patrné. Sám korunovační akt byl závěrem téměř devítiletého úsilí, zakončeného dramatickou „římskou jízdou“, smysl korunovace a její význam je však v povědomí naší veřejnosti velmi mlhavý. Autor proto líčí také vznik a vývoj středověkého impéria, vysvětluje pojem Svatá říše římská a objasňuje, čím se Karel jako její císař odlišoval od svých předchůdců. Kniha koriguje některé tradiční představy a přináší nový pohled na Karla IV. nejen jako českého krále, ale především římského císaře.

Karel IV. jako manžel a otec, ale především vladař. Právě od tohoto poslání se odvíjela i volba jeho manželek a osudy jeho dcer a synů. Teprve v tomto propojení získává ženský svět, který Karla IV. obklopoval, své dějinné ocenění. Jako v zrcadle se v rodinném životě Karlově i životě jeho žen a dětí odrážejí pohnuté chvíle nejen české, ale i evropské historie.

Příručka je určena učitelům dějepisu na školách. Obsahuje řadu příloh.

Učebnice pro pedagogické fakulty zahrnuje období pozdního feudalismu a přechodu ke kapitalismu. Sleduje jak politické a ekonomicko-společenské změny, tak vývoj státního zřízení. U každé kapitoly jsou uvedeny prameny, literatura a metodické pokyny.

Kniha profesora starších českých dějin na FF UK Františka Kavky, poprvé a jedinkrát vydaná v roce 1962, je čtivým vylíčením události, která na celá staletí ovlivnila osudy českého státu. Vykládá její příčiny a přináší i portréty politiků a vojevůdců obou táborů. Zpočátku loajální rebelie proti katolickým Habsburkům přerostla ve skutečné povstání ústící v jejich svržení a volby protestanta Fridricha Falckého českým králem. Po selhání zahraniční pomoci i v důsledku řady vnitropolitických příčin povstání skončilo porážkou v bitvě na Bílé hoře 7. listopadu 1620. Závěrečná kapitola podrobně vykládá důsledky této porážky po stránce hospodářské, politické, národnostní i náboženské.

Historická práce pojednává o husitské revoluční tradici v českých dějinách. V první části je vylíčen význam husitské tradice jako opory lidu v boji proti feudálním pánům a proti útisku národnímu i náboženskému, v bojích s Habsburky i v nevolnických povstáních 17. a 18. století. Druhá část se zabývá husitskou tradicí v epoše kapitalismu. Ukázáno je, jak vydatně přispěla husitská tradice k národnímu obrození, jak vysoko ji hodnotili národní buditelé, jakým vývojem prošlo Palackého hodnocení husitství, jak silně působila husitská tradice v revoluci r. 1848, jak se poté stal jejím nositelem český proletariát, jak ji komolila česká buržoasie a jak se projevila husitská tradice v odboji proti Rakousko-Uhersku. V třetí části jsou líčeny osudy tradice v období imperialismu po vzniku ČSR, opětovné pokusy buržoasie o její likvidaci, boj KSČ za nezfalšovanou husitskou tradici i její význam v osvobozeneckém boji let 1939-1945. Závěrečná kapitola pojednává o významu husitské tradice v boji za socialismus.

Pojednává o českém výtvarném umění mezi lety 1350 až 1420.

Přední český historik vzpomíná na své působení jako vysokoškolského učitele a akademického hodnostáře University Karlovy, na svou práci badatele a populizátora.

Kus české historie 16. století Kniha není určena odborné veřejnosti; pouze kronikářsky vypravuje o historickém působení, rozkvětu a zániku Rožmberků a pánů z Jindřichova Hradce. Nesleduje jen jejich genealogické osudy. Zevrubně popisuje nejen vývoj jejich hospodářských poměrů, ale i drobnější šlechty, měst a poddaných. Zvláštní pozornost věnuje rybníkářství. Hodnotí i literární, umělecké a stavební památky.