Velice lehká smrt

Novela z roku 1964, vydaná česky pouze v roce 1967, překračuje svou dobu. Autorka líčí poslední týdny života své matky, přičemž naturalistické zobrazení fyzického a mentálního chátrání je spojeno s bilancováním vztahu matky a dcery. Péče, kterou Simone poskytuje, svědčí o její lidskosti a touze připravit matce snesitelný odchod, zatímco se stává duchovním cvičením. Autorka je upřímná, což jí umožňuje vymanit se z rodinných stereotypů a toxických vztahů. Vystupuje za všechny dcery, které se snaží emancipovat z pod vlivu matek, přičemž si zachovává něhu, láskyplnost a soucit. Novela Velice lehká smrt promlouvá po téměř šedesáti letech možná silněji než v době svého vzniku. Je to nejen reportáž o posledních dnech života, ale také analýza technických a medicínských aspektů procesu umírání. Autorka bez sentimentu odhaluje patologické rysy a manipulace ve vztazích, ilustruje tak mnohé, co je dnes běžně známo. Cílem není pouze kritika, ale zachování důstojnosti člověka. Nesmířenost se smrtí a boj za život, vyplývající z filozofického přesvědčení autorky, představuje inspirativní úsilí o svobodu v životě, osvobozeném od patologických vlivů společnosti a mezilidských vztahů.