Buď statečná, Leontino

„Prosím, posaď se, Leontino,“ požádal ji profesor Christof Marquart. Leontina, hraběnka zu Volzhagen, se na něho nejistě podívala, když si sedala proti němu. „Tváříš se tak vážně, strýčku Christofe,“ řekla. „Co se děje? Jsem snad nemocná smrtelně?“ Mělo to znít vesele a bezstarostně, ale správný tón se jí nepovedl, slyšel v jejím hlase strach. Hrdlo se mu stáhlo při pomyšlení na to, co jí nyní musí říct. „Ano, Leontino, jsi velmi nemocná,“ odpověděl vážně. „Máš leukémii.“