Parameters
- 156bladzijden
- 6 uur lezen
Meer over het boek
Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.
Een boek kopen
Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy, Tereza Matějčková, Barbara Schmitz
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Tereza Matějčková, Barbara Schmitz
- Uitgever
- Karolinum
- Jaar van publicatie
- 2024
- Formaat
- Paperback
- Aantal pagina's
- 156
- ISBN10
- 8024657538
- ISBN13
- 9788024657530
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Filosofisch thema, Filosofie, Zelfmoord, Dementie (ziekte), Euthanasie, Lichamelijke beperking, Mentale Beperkingen, Moreel Dilemma
- Eerste editie
- 2022
- Oorspronkelijke titel
- Was ist ein lebenswertes Leben?: Philosophische und biographische Zugänge
- Beoordeling
- 4 van 5
- Aantekening
- Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.