Wilfrid Stinissen Boeken

"My wish", writes Father Wilfrid Stinissen, "is to give some simple advice on how we can draw nearer to God's Word and let it penetrate us in order that it will bear fruit in our lives." The acclaimed spiritual writer and Carmelite priest says that all Christian literature and preaching are nothing more than an attempt to explain and interpret what God himself has spoken to us in the Bible. God is active in his holy Word, and he is also active in man's seeking and study, in his research and knowledge. In Judaism, the study of Scripture has always had a prominent place, and the same is true of Christianity from the beginning, as can be seen above all in the writings of the Church Fathers. Some modern scholars have also made important discoveries that help illuminate even more the Bible's broad, colorful vistas. Yet without prayer, scholarship is only superficial glitter, destined to fade away. Father Stinissen teaches that prayer and the reading of Scripture belong inseparably together, and he shows the reader how combining them leads a person to close communion with God.

Exploring the concept of time, this classic work encourages readers to reevaluate their understanding of it. Stinnisen emphasizes the significance of eternity within believers, suggesting that this insight can transform their experience of time. By meditating on these ideas, readers are invited to deepen their connection with God and discover a renewed sense of joy in their lives.

The Holy Eucharist is the Church's most precious treasure, the source and summit of her worship and life. The Church is built upon and around the Eucharist. In this book, a renowned spiritual writer and Carmelite priest shows how receiving the Lord in the Eucharist has profound consequences, because the Eucharist is not only the great Sacrament that brings about oneness with Christ and with the faithful but also the foundational norm for Christian behavior. Any Christian who wonders how he should act, he writes, will find the answer in the Eucharist. He is called to become like Jesus—bread that is broken"for the life of the world" (Jn 6:51). According to Saint Thomas Aquinas, all the sacraments are directed toward the Eucharist as toward their final purpose. The author explains that the Church must therefore guard this precious gift. She correctly challenges the faithful to approach the Eucharist with great reverence and a clear conscience so as not to receive the Lord unworthily but to become his sacrificing and serving people.

Těm, kteří tvrdí, že Písmo toho o Marii příliš mnoho neříká, lze odpovědět, že právě s Marií Bible začíná i končí. Už na prvních stránkách hovoří o matce všech živých (srov. Gn 3,20) a v závěru líčí ženu přemáhající draka (srov. Zj 12,9). Ti, kteří vědí, že Nový zákon je zahrnut a ukryt ve Starém a Starý že se otvírá v Novém, si snadno všimnou, že Eva poukazuje na Marii a Adam na Krista a že v zaslíbení o vítězství nad hadem se ukrývá prorocké zaslíbení o Marii. A tak jako Bible začíná a končí „ženou“, podobně se Ježíšovo veřejné působení v Janově evangeliu odvíjí mezi dvěma popisy Marie, kterou on sám pokaždé nazývá „ženou“ (srov. Jan 2,4; 19,26). Zkrátka pro ty, kteří „mají uši k slyšení“ (Mk 4,23), je Maria v Božím slově všudypřítomná. (z úvodu autora)

„Je třeba mít na paměti, že nikdy beze zbytku nepochopíme, co to je křesťanská modlitba, protože pro nás, ostatně jako sám život, zůstane tajemstvím.“ Tato autorova slova však rozhodně neznamenají, že bychom se měli nechat od modlitby odradit. Naopak, chápejme je jako pobídku k tomu, abychom do tajemství modlitby stále více pronikali, aby se naše modlitba stávala opravdovější, vřelejší a my při ní skutečně „zajeli na hlubinu“. Malým příspěvkem k našemu modlitebnímu úsilí chce být i předkládaná kniha. Wilfrid Stinissen v ní formuluje řadu užitečných rad, které nám při tom mohou být nápomocny, a dává rovněž „návod“ na dvacet konkrétních meditací: na meditaci o kříži, meditaci na nedělní ráno, meditaci zaměřenou na vzývání Ježíšova jména apod. Připomíná, že máme účast na Božím životě a že v hlubinách své přirozenosti jsme světlem, neboť v samém středu naší bytosti přebývá Kristus. Při meditaci jde tudíž o to, abychom ve svém nitru vyhledávali setkání s ním, nechali se naplňovat jeho láskou a tu potom šířili dál. A jestliže věčný život znamená stále hlouběji se nořit do bezedné hlubiny Boží krásy a lásky, pak předchutí onoho blaženého noření se do Boha může někdy být v jistém smyslu také meditace. Proč se o ni tedy více nesnažit?

Hlavním tématem této knihy je poslušnost vůči Boží vůli.Autor se přitom zamýšlí nad cestami k dosažení naprostého odevzdání. Zvláštní pozornost je věnována potížím, které tento proces duchovního zrání doprovázejí. Text je obohacen o odkazy na mnoho autorů duchovní literatury./ Jan od Kříže, Sv. Augustin/

Autor této knihy je mužem modlitby, naslouchání a kontemplace. V šestadvaceti úvahách dává čtenáři impuls, aby se dal na cestu k témuž. Jde o duchovní četbu v pravém smyslu slova a vzhledem k tomu, že autor je karmelitán, lze vytušit jeho vlastní duchovní směřování.

Stručné, avšak velmi objevné pojednání oblíbeného autora na téma „jákobovského zápasu“, který čeká každého křesťana, pokud to se svou vírou myslí vážně. „Životem bojovníka žije člověk na zemi,“ vyznává Jób. Všichni to nějak zakoušíme. V nás i mimo nás působí cosi, co vybízí k boji. Většinou míváme pocit, že boj představuje odvrácenou stranu života, a proto je třeba se mu co nejvíc vyhýbat, abychom mohli prožít čas na zemi v klidu a míru. Existuje však také dobrý zápas, který je třeba podstoupit, chceme-li dosáhnout života v plnosti. Bránu k našemu vnitřnímu ráji střeží „míhající se plamenný meč“ (srov. Gn 3,24). Jedině ten, kdo se odváží podstoupit boj sám se sebou, s vlastním odvrácením od Boha, má šanci touto branou projít. (z úvodu autora)

Porywająca książka cenionego rekolekcjonisty i znanego mistrza duchowego o działaniu Ducha Świętego, w której Stinissen OCD przypomina nam o tym, że Bóg jest tajemnicą. Porównanie Ducha do wiatru, tchnienia, uświadamia nam, że jest w Nim coś nieprzewidywalnego – wiatru nie da się uchwycić, nie można też nim sterować. Podobnie nie mamy władzy nad wodą i ogniem, tak nie mamy jej też wobec Ducha, ale „gdzie jest Duch Pański – tam wolność” (2 Kor 3,17). Kto daje się pochwycić Duchowi (wiatrowi), otrzymuje coś z Jego tajemnicy i nieprzewidywalności.

Matka Boží ve svědectví Bible. Zamyšlení a meditace od švédského karmelitána nad mariánskými tématy mohou zaujmout i tím, že vznikala v prostředí protestantské země.