Petr Květon Boeken

Kniha seznamuje čtenáře s aktuálními názory odborníků na problematiku videoher v kontextu dětství a adolescence a s jejich doporučeními, jak se vyrovnat s potenciálními riziky a maximalizovat možné přínosy. Autoři popisují, jak a proč se videohry staly dominantním způsobem trávení volného času dnešní mládeže, jaké jsou jejich negativní, ale i pozitivní dopady. Podrobně je rozebrána problematika násilí ve videohrách a nekončící debata akademických odborníků o tom, nakolik videoherní násilí reálně ovlivňuje lidské chování. Poskytnuty jsou i výzkumně zakotvené informace, které umožní rodičům lépe zachytit známky skutečné závislosti na videohrách včetně dalších negativních dopadů nadměrného hraní.

Seznamte se spolu s námi se základními principy stále více populární teorie odpovědi na položku (Item Response Theory - IRT). Kniha popisuje výhody, které tato teorie poskytuje ve srovnání s klasickou testovou teorií, a probírá základní stavební kameny IRT - nejpoužívanější modely, metody odhadu, informační přínos položek a jeho využití pro konstrukci testů. V knize najdete také další užitečná témata vycházející z této teorie, jako je například rozpoznání odlišného fungování položek nebo počítačové adaptivní testování. Text jistě ocení profesionálové v oblasti testování, uživatelé testů se zájmem o psychometrické pozadí metod, které používají, a studenti psychologie, pedagogiky i dalších oborů, kterým přinese ucelený pohled na danou problematiku. Jedná se o první knižní publikaci tohoto druhu v českém jazyce.

Úspěšnost v řízení třídy je jedním z faktorů, které u začínajících učitelů rozhodují o tom, zda setrvají v profesi, a u zkušenějších učitelů o jejich spokojenosti s profesí. Začínající učitelé se často cítí na řízení třídy studiem nepřipraveni, a to i přes to, že absolvují praxe na školách. Není-li však učitel s to řídit úspěšně třídu, nevytváří podmínky pro efektivní učení žáků. Cílem monografie je přispět k poznání řízení třídy u studentů učitelství a u jejich provázejících učitelů při výuce na druhém stupni základní školy. Řízení třídy jsme zkoumali pomocí pozorování, rozhovorů a dotazníků a sledovali jej z hlediska chování žáků, vedení výuky, reaktivních i proaktivních strategií. Výsledky ukazují také vztah mezi osobnostní charakteristikou potřeby kognitivního uzavření a řízením třídy.