Mája Štěrbová Boeken

Čtenáři už vědí, že můj život rozhodně není nudný. Většina věcí se mi stává tak nějak mimovolně a vybírám si je patrně za zbytek celé populace. Asi karma nebo co. Na regresní terapii jsem byla vždycky hodně zvědavá, ale bojím se zjištění, že místo Kleopatry nebo Marie Curie-Sklodowské budu mít hluboký zářez třeba u Stalina, Charlese Mansona nebo Adolfa Hitlera. K příběhu Metamor(d)fóza jsem si ale dopomohla sama. Tak urputně jsem se snažila zbavit jednoho neestetického doplňku svého těla, že jsem se dobrovolně rozhodla pro plastickou operaci s představou, že to bude hračka. Záležitost tak na hodinku. Jenomže skutečnost byla maličko jiná. Z člověka jsem se postupně stala velrybou, hrochem, ropuchou při námluvách i zoufalcem v posledním tažení. S konečným výsledkem... Ale to si už přečtěte sami. To, co se zdá nejméně uvěřitelné, bývá paradoxně někdy úplně reálné. A tak i když přiznávám, že v mých příbězích je spousta věcí nadsazených, u výletu do Španělska popisuje každé slovo holou skutečnost. Vážně. Ani kapka nadsázky. Jen většina toho humoru byla dodána až ve chvíli, kdy jsme se živé a relativně zdravé vrátily na domácí hřiště. Uf. V příběhu Corrrida! Corrrida! se dozvíte, co všechno se může stát, když si jen tak lehkomyslně vyrazíte na dovolenou za někým, koho vlastně vůbec neznáte. A moc se mi nesmějte, jo?

Kniha Máji Štěrbové Život vidláka je, jak už název napovídá, knihou o životě na vesnici. Název však neprozrazuje vše; příběh sleduje osudy hrdinky přistěhovavší se do vsi z aglomerace městské, ba panelové. Mája Štěrbová popisuje své zkušenosti a zážitky při zabydlování nového domu. Nenechme se však zmást. Její nový dům je jednak velmi starý, jednak ne příliš obyvatelný. Od této zdánlivě banální zápletky se odvíjí řetěz komických situací, postavených zejména na kontrastu městského člověka a vesnického prostředí. Hlavní hrdinka uvyklá panelákovému způsobu života se zde svérázně vypořádává s problémy typu, jak se umýt, kde a co nakoupit nebo třeba kam zajít na kulturu. Přitom však nezůstává na povrchu běžného popisu, ale odhaluje vazby a souvislosti skryté (z)běžnému pohledu. Čtivost textu zaručuje krom zábavnosti děje také volba jazyka – obecné češtiny. Autentický čtenářský zážitek je tak zaručen.