Pod rozstříleným praporem

Paměti hovoří o době mezi mnichovským diktátem a r. 1945, v níž se autor zúčastnil vždy v předních řadách zahraničního odboje jako důstojník československé armády na západní frontě i v 1. čs. armádním sboru v SSSR, u Dukly ana slovenském území. Osobní výpověď V. Sachera, nyní generálporučíka v záloze, bere na sebe vědomě riziko subjektivního pohledu a ponechává místo svému přesvědčení o význačných postavách odboje na západě i na východě i o důležitých událostech a bitvách. Právě svým přímým zážitkem kritického účastníka jsou Sacherovy vzpomínky nejzajímavější.