Mysterium coniunctionis. Studie o rozdělování a spojování duševních protikladů v alchymii

V rámci rozsáhlé tvorby C. G. Junga je třísvazkové „Mysterium Coniunctionis“ klíčovým dílem jeho pozdních let. Alchymická tradice mu umožnila spojit osobní prožitky a vhledy z „sestupu do nevědomí“ s objektivními materiály a historickými kořeny evropského duchovního vývoje. Psychologie nevědomých procesů, i když mladá, odhalila důležité skutečnosti, jako je protikladnost struktury psyché, která je společná všem přirozeným procesům. Tyto energetické fenomény vycházejí z napětí protikladů, což má zásadní význam pro psychologii, neboť vědomí se často zdráhá uznat protikladnost svého pozadí, i když z ní čerpá energii. Psychologie teprve začíná chápat, že alchymická filosofie přírody se zabývá protiklady a jejich sjednocením, přičemž užívá symbolickou terminologii podobnou snům, které se často dotýkají protikladnosti. Vědomí usiluje o jasnost a rozhodnost, ale musí se neustále osvobozovat od opačných tendencí, které zůstávají v nevědomí. Alchymisté většinou netušili, že odhalují psychické struktury, neboť se domnívali, že vysvětlují látkové proměny. Tímto způsobem alchymie získává význam pro psychology, neboť odhaluje skryté procesy psyché, které by se člověk vědomě styděl přiznat.