Wittgensteinův synovec : (o jednom přátelství)

Wittgensteinův synovec je autobiografický román, který se zaměřuje na hluboké přátelství dvou mužů, z nichž jeden trpí těžkou plicní chorobou a druhý duševním onemocněním. Pouto mezi nimi vzniklo během vášnivé diskuse o Haffnerově symfonii a představuje zoufalou obranu proti nepopsatelným zvrhlostem byrokratického světa. Paul Wittgenstein, synovec slavného filozofa a klavíristy, nikdy nevydal žádnou práci, ale pro autora byl významným filozofem života a znalcem hudby, jehož skutečným dílem byl jeho bohatý život. Pocházel z jedné z nejbohatších rakouských rodin, avšak svůj majetek rozdával chudým a nakonec zemřel v bídě a ponížení. Tento „génius bez výsledků“, známý jako jachtař a nadšený znalec oper, strávil mnoho času na klinikách pro duševně nemocné. Pro Bernharda byl Paul jednou z nejbližších osob, sdílející vášnivost a ironický odstup od groteskních rituálů moderní společnosti. „Šílený Paul nepochybně dosáhl úrovně filozofa Ludwiga; ten představuje vrchol filozofie, Paul pak vrchol v dějinách šílenství.“