Adaptace zámku v Náměšti nad Oslavou na prezidentské sídlo

Publikace zkoumá zámek v Náměšti nad Oslavou v kontextu jeho historického významu a role v památkové péči po druhé světové válce. Zámek, který patřil šlechtickému rodu Haugwitzů od roku 1752, byl zkonfiskován na základě dekretu Edvarda Beneše v roce 1945 a vybrán jako prezidentské sídlo při cestách na Moravu. Tento zámek navázal na meziválečné rezidence prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Úvodní kapitoly se zaměřují na volbu zestátněných šlechtických rezidencí a jejich úpravy pro reprezentativní účely. Kniha se také věnuje památkové péči po válce, kdy se obor musel vyrovnat se zajištěním zkonfiskovaného majetku, včetně mnoha památek. Náměšťský zámek nahradil prezidentské sídlo v Židlochovicích, přičemž klíčovými faktory výběru byly absence válečných škod, geografická poloha a ubytovací kapacity. Obnova komplexu začala v roce 1946, ale nebyla dokončena kvůli politickým událostem v roce 1948. Mezi hlavní adaptační zásahy patřila obnova sgrafitových omítek a úpravy interiérů pro prezidenta a jeho doprovod, včetně zřízení zámecké kuchyně a doplnění mobiliáře z konfiskovaných zámků. Publikace se rovněž zabývá správou zámku a rolí aktérů přestavby.