Můj život... po smrti. Jak mě 9 minut v nebi naučilo, jak mám žít na zemi

Stále jsem si myslel, že kdo umře, spí až do soudu, ale moje zkušenost byla jiná. Najednou se začaly dít podivuhodné věci. Světlo na kraji postele narůstalo na intenzitě, až se zdálo, že září jako milion svářeček. Kdybych se do něj díval svýma lidskýma očima, oslepl bych. V tu chvíli jsem cítil, že se nacházím v přítomnosti Božího Syna. Vyskočil jsem z postele a ze světla vystoupila nádherná bytost. Nemocniční zdi zmizely a já viděl živoucí panoráma svého života, od narození až po smrt. Byl jsem v přítomnosti toho, kdo prohlásil: „Jsem alfa i omega, počátek i konec.“ Georgie Ritchie se rozhodl přerušit studia a vstoupit do armády během 2. světové války, aby bojoval proti fašismu. Během vojenské přípravy onemocněl zápalem plic a zemřel na devět minut, než ho lékaři zachránili. Těchto devět minut změnilo jeho pohled na život a později i na jeho lékařskou praxi jako psychiatra. Znovuvzkříšený Kristus mu ukázal oponu zásmrtního bytí a prohloubil jeho víru v Boha. Díky tomu pomáhal svým pacientům překonat strach ze smrti a přijmout konečnost života. O svých zkušenostech a prozření píše ve svých knihách, které se touto tematikou zabývají.