Bookbot

Muslimské bratrstvo v současnosti

Boekbeoordeling

Meer over het boek

Autoři se zaměřují na panarabské hnutí Muslimské bratrstvo a jeho spřízněné politické strany a hnutí. Kromě historie regionálních odnoží analyzují současnost a dopady vojenského převratu, při němž byl svržen egyptský prezident Mursí. Důležitou pozornost věnují zemím, kde se Muslimským bratrům podařilo etablovat politickou stranu nebo hnutí, které se stalo významným prvkem národní politiky. Zkoumá se také jejich reformní potenciál. Hnutí a strany jsou hodnoceny podle postojů k sekularizaci, roli islámu a islámského práva, politickému pluralismu, postojům k jinověrcům a etnickým menšinám, nevládním organizacím a občanské společnosti, terorismu a násilí, preferovanému státnímu uspořádání a ekonomickému modelu, zahraničněpolitické orientaci, chápání lidských práv a demokratických svobod a řešení sociálních problémů. Autoři vycházejí z klíčových programových dokumentů jednotlivých stran a hnutí, přičemž se zaměřují na Egypt, Sýrii, Súdán, Tunisko, Maroko, Palestinskou autonomní území, Jordánsko a Jemen. Studie je zasazena do širšího regionálního a mezinárodněpolitického kontextu.

Een boek kopen

Muslimské bratrstvo v současnosti, Marek Čejka

Taal
Jaar van publicatie
2017
product-detail.submit-box.info.binding
(Paperback)
Zodra we het ontdekt hebben, sturen we een e-mail.

Betaalmethoden

4,0
Zeer goed
3 Beoordelingen

We missen je recensie hier.

Titel
Muslimské bratrstvo v současnosti
Taal
Tsjechisch
Uitgever
Academia
Jaar van publicatie
2017
Formaat
Paperback
Aantal pagina's
232
ISBN10
8020026703
ISBN13
9788020026705
Reeks
Beoordeling
4 van 5
Aantekening
Autoři se zaměřují na panarabské hnutí Muslimské bratrstvo a jeho spřízněné politické strany a hnutí. Kromě historie regionálních odnoží analyzují současnost a dopady vojenského převratu, při němž byl svržen egyptský prezident Mursí. Důležitou pozornost věnují zemím, kde se Muslimským bratrům podařilo etablovat politickou stranu nebo hnutí, které se stalo významným prvkem národní politiky. Zkoumá se také jejich reformní potenciál. Hnutí a strany jsou hodnoceny podle postojů k sekularizaci, roli islámu a islámského práva, politickému pluralismu, postojům k jinověrcům a etnickým menšinám, nevládním organizacím a občanské společnosti, terorismu a násilí, preferovanému státnímu uspořádání a ekonomickému modelu, zahraničněpolitické orientaci, chápání lidských práv a demokratických svobod a řešení sociálních problémů. Autoři vycházejí z klíčových programových dokumentů jednotlivých stran a hnutí, přičemž se zaměřují na Egypt, Sýrii, Súdán, Tunisko, Maroko, Palestinskou autonomní území, Jordánsko a Jemen. Studie je zasazena do širšího regionálního a mezinárodněpolitického kontextu.