Václavka a Dášenka ve vtipech, anekdotách a hádankách

Václav Havel byl v devadesátých letech terčem mnoha vtipů a urážek, které se šířily tajně po hospodách a pracovištích. V té době rektor AVU Milan Knížák představil "umělecké dílo" Václavka a Dášenka, což vyvolalo pobouření mezi politiky, kteří volali po opětovném zavedení zákona o urážce majestátu. Někteří tvrdili, že i když nemusíme souhlasit s prezidentem, urážet ho není kulturní. Aféra se vyostřila, když reklamní agentura použila toto dílo k propagaci bot, což vedlo k žalobě ze strany Havelových právníků. Soud nakonec rozhodl v jeho prospěch, čímž potvrdil, že veřejné osoby musí snášet i karikatury. Po nástupu Václava Klause se situace uvolnila a Knížák spolu s humorologem Václavem Budínským vydali knihu vtipů o Havlovi, která se šířila téměř pokoutně, protože někteří knihkupci ji odmítali prodávat. Kniha nemá tiráž a její vydavatelství je uvedeno jako Nakladatelství PH, což údajně znamená prezident Havel. Dnes, po dvaceti letech, se vzpomínky na tuto dobu stávají podnětem k úvahám o tom, zda je možné urážet vrcholné politiky, jak je tomu dnes, nebo zda to bylo v minulosti nepřípustné.