Dým. Novina

Meer over het boek

V obou svých posledních románech Turgeněv vylíčil typy revoluční raznočinecké inteligence. V Dýmu (1867), v němž se proplétá milostná zápletka s politickým pamfletem, vytvořil karikaturu na vojenskou špičku reakční aristokracie a na skupinu ruských revolucionářů, působících v emigraci, své společenské i politické krédo vyjádřil ústy Potugina, raznočince oddaného západní kultuře a západní civilizaci. V Novině (1877) Turgeněv zobrazil neúspěch národnictví, které však odsuzoval s posic liberální šlechty. Ústřední postavou i románu – a podle autorova názoru též mužem budoucnosti – je prostý, prakticky založený Solomin, představitel buržoazního a obchodně průmyslového Ruska, který se snaží zlepšit postavení lidu reformami, osvětovou prací a technickým pokrokem. Doslov napsal Jiří Honzík.