Petr Pan v kensingtonském parku

Milé děti, jistě máte rády pohádky a asi jste jich už mnoho slyšely, ale pohádku o Petru Panovi, jistě ještě neznáte. Když jsem ji po prvé četla, tolik se mi líbila, že jsem si ihned umínila přeložit ji pro vás. Pan Barrie ji totiž napsal anglicky, pro anglické děti, a kdyby vám v ní připadalo něco příliš podivné, vzpomeňte si, že se to všecko přihodilo v cizí zemi, v Anglii. Tam například nenosí děti ani čáp, ani vrána, jako u nás. Mají tam za velikým parkem ostrůvek, kde žije spousta ptáčků, a ti čekají, až jim některá maminka pošle psaní, že by si přála děťátko. Pak se některý ptáček vydá na cestu a jakmile k mamince doletí, promění se v děťátko. Všechny anglické děti byly kdysi ptáčky na Ostrůvku, a některé se na to ještě dobře pamatují. A teď vám ještě prozradím, kdo je ten David, o němž je v pohádce tak často řeč. To je malý hošík, kterého zná pan Barrie od té chvíle, kdy se narodil. Znal i jeho maminku a tatínka, bydlili v jedné ulici šikmo naproti sobě, takže si viděli do oken. Pan Barrie byl starý mládenec, žil osaměle a měl jen moc hodného, velikého psa Porthosa. Ale často mu bývalo smutno a proto si někdy vypůjčil od naproti miminko, Davida. Měl ho tuze rád a když David uměl už běhat, chodili spolu a s Porthosem na procházku. Obyčejně zabrousili do Kensingtonského parku. To prý je nekrásnější park na světě – ale o tom už vám poví pan Barrie sám…