Třicetiletá válka

Třicetiletá válka začala jako náboženský konflikt mezi evangelíky a katolíky, ale brzy se proměnila na boj o moc a politické zájmy. Spojenci, kteří původně sdíleli víru, začali uzavírat spojenectví bez ohledu na vyznání, motivováni touhou po větší moci. Vojáci a velitelé často měnili strany podle toho, kdo lépe platil. Válka znamenala zlom pro Starý svět; žoldnéřský způsob boje dosáhl vrcholu, ale jeho možnosti se vyčerpaly. Po válce vznikly stálé armády s jednotnými uniformami, které byly výsledkem centralizovaných států s absolutistickými panovníky. Renesanci a humanismus nahradilo citové baroko, které odráželo posun od rozumu k emocím a víře, ačkoli barokní zbožnost byla později odmítnuta osvícenstvím. Třicetiletá válka se stala posledním velkým evropským konfliktem s náboženskými kořeny. Její závěr přinesl první mírový kongres v historii, který vyústil v vestfálský mír. Z tohoto zničujícího konfliktu se zrodila moderní Evropa, která se už nikdy nevrátila k předchozímu stavu.