Parameters
- 808bladzijden
- 29 uur lezen
Meer over het boek
První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.
Een boek kopen
Apokalypsa německé duše - Studie k nauce o posledních postojích / Svazek 1. Německý idealismus, Hans Urs von Balthasar
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Betaalmethoden
Nog niemand heeft beoordeeld.
- Titel
- Apokalypsa německé duše - Studie k nauce o posledních postojích / Svazek 1. Německý idealismus
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Hans Urs von Balthasar
- Uitgever
- Academia
- Jaar van publicatie
- 2024
- Formaat
- Hardcover
- Aantal pagina's
- 808
- ISBN10
- 8020035109
- ISBN13
- 9788020035103
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Esoterie & Religie, Religieuze onderwerpen, Filosofisch thema, Religie, Filosofie, Duitse literatuur, Theologie, Culturele Geschiedenis, Apocalyps, Duitse Poëzie, Geschiedenis van de filosofie, Eschatologie, Duitse filosofie
- Eerste editie
- 1937
- Oorspronkelijke titel
- Apokalypse der deutschen Seele: Studie zu einer Lehre von den letzten Dingen: Der deutsche Idealismus
- Aantekening
- První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.