Na rozhraní času

Emanuel Arnošt z Valdštejna, šestý biskup litoměřický, byl mužem vysoce vzdělaným, jehož charakteristickou vlastností byla neustálá touha po poznání. Výstava v Severočeské galerii a její publikace odhalují složitost doby, v níž žil, a nároky, které na katolickou církev kladla. Valdštejn, jako rozporná postava, procházel duchovním zráním v duchu barokní zbožnosti, přičemž ve zralém věku spolupracoval s josefinisty a zednáři. Byl aristokratem z významného šlechtického rodu, ale našel cestu k neurozeným, kteří usilovali o odstranění stavovských privilegií. Jako katolický biskup shromažďoval ve své knihovně nejen klasické knihy z nekatolického prostředí, ale i díla církví pronásledovaných autorů. Valdštejn byl skoupý na vyjádření svých názorů, což historiky často znepokojovalo. Jeho devíza "Unica spes nostra Deus est" - Bůh je naší jedinou nadějí, je klíčem k pochopení jeho osobnosti. Doba, v níž žil, nabízela různé podivné bůžky místo Boha, a biskup se snažil porozumět osvícenství. Jeho víra, vzdělanost a odpovědnost vůči tradicím ho chránily před krajnostmi. Do dějin vstoupil jako duchovní pastýř, který pomohl církvi důstojně čelit výzvám doby, což zůstává významné i dnes.