Epistulae et acta Antonii Caetani 1607-1611

Korespondence papežských nunciů, diplomatů v jednotlivých státech, představuje významný pramen pro poznání dějin raného novověku a konfesních zápasů. Po otevření Vatikánského tajného archivu v roce 1881 vznikly v Římě historické ústavy, které se zaměřily na kritické edice těchto dokumentů. Československý historický ústav v Římě, založený ve 20. letech 20. století, měl za úkol připravit edice nunciaturní korespondence z let 1592–1628, zejména od nunciů působících u císařského dvora v Praze. Během první republiky se podařilo vydat pouze několik svazků této korespondence, než byla činnost ústavu během druhé světové války přerušena nacisty. Po roce 1945 se situace v Československu pro podobný výzkum zhoršila, což vedlo k zastavení vydávání. Až s otevřením Českého historického ústavu v Římě v roce 1993 mohlo pokračovat ediční úsilí. Prvním svazkem, který navazuje na předchozí edici, je korespondence nuncia Antonia Caetaniho z období září 1608 do června 1609. Jeho depeše a instrukce od Státního sekretariátu v Římě reflektují složitou náboženskou a politickou situaci v Habsburské říši, zejména „bratrský spor“ mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Tyto dokumenty poskytují cenné informace o dění na císařském dvoře, osobnosti Rudolfa II., náboženském napětí a úsilí českých stavů o náboženské svobody v roce 1609.