Deze serie duikt in het fascinerende domein van de mogelijke-werelden theorie in de kunst, en onderzoekt hoe fictieve universums interageren met de realiteit. Het onderzoekt hoe literaire werken openstaan voor talloze interpretatieve niveaus, wat een voortdurende dialoog tussen fictie en feit bevordert. De collectie levert een belangrijke taalkundige bijdrage aan de postmoderne literatuurtheorie, met diepgaande inzichten in de aard van narratie en verbeelding.
V Kanadě žijící významný český bohemista profesor Lubomír Doležel čtenáře podrobně seznamuje s významnou literárně-teoretickou školou – teorií fikčních světů umění, jejímž je spoluzakladatelem. Na rozdíl od klasického výkladu je podle teorie fikčních světů literární dílo otevřeno nespočetným výkladovým úrovním. Mezi literárním dílem (fikcí) skutečností tak může probíhat neustálá interakce. Heterocosmica představuje závažný lingvistický příspěvek k postmoderním literárním teoriím.
Heterocosmica II je samostatná kniha, ale je vnitřně spjatá s publikací Heterocosmica, jejíž český překlad vydalo Nakladatelství Karolinum v roce 2003. Znamená završení mého úsilí, jemuž jsem se věnoval od svého návratu z kanadské emigrace – včlenit do kontextu soudobé české literatury a české literární vědy teorii fikčních světů. Postupuji zde především analyticky a soustřeďuji se na rozbor reprezentativních děl postmoderní české prózy
V roce 1998 vydal v americkém Baltimore žák profesora Havránka, soudobý pokračovatel českého strukturalismu Lubomír Doležel, dílo formulující zásady narativní sémantiky a uvádějící do teorie fikčních světů Heterocosmica. Fiction and Possible Worlds. Pro českého čtenáře je převedl do rodného jazyka pod názvem Heterocosmica. Fikce a možné světy (Karolinum 2003). O desetiletí později pokračoval – již bez anglického "mezistupně" – knihou Heterocosmica II. Fikční světy postmoderní české prózy (Karolinum 2014), v níž rozvinul své teorie na materiálu současné české beletrie. Trilogie i tvůrčí cesta profesora Doležela (1922–2017) se nyní uzavírá knihou Heterocosmica III. Fikční světy protomoderní české prózy (Karolinum 2018, posthumum). Symbolicky se v ní vrací ke kořenům české moderny a postmoderny – totiž k literatuře bouřlivého uměleckého období přelomu 19. a 20. století, k literárnímu směřování, jež nazval protomodernou. Doleželův podíl na rozvoji naratologických studií a na teorii fikčních světů mu zajistil celosvětový respekt a uznání.