Deze serie duikt in de complexiteit van de adolescentie en de zoektocht naar identiteit in een verstikkende, conformistische omgeving. Het volgt jonge protagonisten die vechten tegen familieverwachtingen en de enge grenzen van hun geboorteplaatsen, terwijl ze hun dromen najagen en liefde vinden. De verhalen benadrukken de immense moeilijkheid om zich te bevrijden van maatschappelijke normen en hoe de wereld vaak degenen vormt of breekt die anders durven te zijn. Dit zijn rauwe en emotionele verhalen over de botsing tussen persoonlijke ambities en de realiteit, en de zoektocht naar iemands ware plaats.
Napětí živě vyprávěného dívčina příběhu vychází z jejího střetu s vlastní maloměšťáckou, konformní rodinou a ubíjejícím maloměstem konce 50. a 60. let. Životní sny i lásky se jí hatí, okolí jí nedá vzlétnout. Ty, kdo se o to pokusili, maloměsto promění v opilecké figurky či děvkaře. Ani Pavle se nedaří uniknout, až pochopí, že vyšinutá není ona, ale doba. Nakonec uskutečnila svůj obsedantní sen po setkání se zapuzeným romantickým otcem, bohužel po jeho náhlé smrti. A tak se s hrdinkou nakonec setkáváme na hranici happyendu: v otcově patriarchální východoslovenské vesnici a s jejím nutkáním tam zůstat.... celý text
Volné pokračování úspěšného románu Bereme, co je nás spolu s dospělou hrdinkou Pavlou přenese z maloměsta padesátých let do Prahy, která je jako celé Československo „dočasně“ obsazená okupačními vojáky – a v přeneseném smyslu také normalizačními pragmatickými čímany, kteří pochopili, že za jistých okolností teď „všichni můžou nahoru“. Dobu relativního ideologického uvolnění totiž vystřídala éra zdánlivě nevinných i naprosto zásadních osobních kompromisů, a tak má Pavla možnost zblízka pozorovat morální diferencování tehdejší společnosti. Protože se převážně přátelí se začínajícími literáty, hudebníky a výtvarníky, provede nás autorka v této knize Prahou bohémskou, ale kromě toho i Prahou veksláků, číšníků a servírek, Prahou, jejíž kdysi zdobné fasády šednou a začínají opadávat, takže většinu domů v centru lemuje ošklivé dřevěné bednění… Pavla zjišťuje, že existuje nejeden recept, jak vyzrát na křiváckou dobu, ale žádný se neslučuje s její umanutou potřebou rozlišovat mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, čistotou a falší. Jde tedy o to, zda za daných okolností opravdu může v Praze najít domov a svobodu, jak o tom snila…
Co by se asi tak muselo stát, abych v takové krajině nebyla šťastná? ptá se Pavla, když se po fiasku v Praze vrací do Jižních Čech. Hrdinka románů Bereme, co je a Obsazeno se konečně dostane k zajímavé práci, ovšem z rukou těch, kterými vždy pohrdala. Hraničov a blízký Liňov žijí střežením hranic a špehováním téměř všech všemi. Zatímco nadřízení chtějí, aby jim Pavla šla na ruku, ona kličkuje a mate je tichovodním stylem. Krajina kolem malebného příhraničního městečka s posádkou Pohraniční stráže, kamarádka erotomanka, montérkoví chlapíci, kteří po šichtě zaplní hospodu U mrtváka, – to jsou silní hráči v příběhu, který je téměř až do konce nerozhodný. Zlomyslnost okolí i pokleslé zábavy funkcionářů kontrastují s hrdinčinou dychtivostí po nepřikrčeném životě a spontánní lásce. Pavla je vystavena požadavku i pokušení být už konečně normální, směnit svou nepřizpůsobivost za slušnou práci a bydlení. Vymýšlí úniky, blufuje, pochybuje o své cestě. Víme svý je kniha o životním rozcestí, hledání snesitelného kompromisu, radostech těla i duše v líbezné krajině, o jedné nepodařené a druhé nadějné lásce v nepřátelském obklíčení, ale také o životě v bývalých Sudetech na začátku sedmdesátých let, kdysi zraněných a nyní zabydlených lidmi odjinud.
