Deze serie volgt de hilarische avonturen van Simon Peters, een sympathieke jongeman die met een unieke mix van onhandigheid en onwankelbaar optimisme door de ups en downs van het moderne leven navigeert. Elk verhaal duikt in zijn vaak chaotische romantische escapades, werkgerelateerde drama's en vriendschappen, en biedt een scherpe, geestige kijk op de dagelijkse worstelingen. Met een zelfspot en een talent om humor te vinden in de meest onverwachte situaties, is Simons reis zowel lachwekkend als verrassend hartverwarmend. Het is een heerlijke verkenning van wat het betekent om te zoeken naar liefde en geluk in de wereld van vandaag.
Obálkový podnázev: ne všichni muži jsou idioti, někteří jsou úplní idioti Příběh třicetiletého muže, který se již rok neúspěšně pokouší najít dívku a dělá práci, která jej nebaví. Tento na první dojem život plný neúspěchů autor vypráví lehkou, humornou formou plnou sžíravých, ironických a vtipných komentářů hrdiny vůči jeho okolí. Podaří se mu konečně najít dívku svých snů a získat práci, která by jej bavila?
Mým zoufalým mozkem znělo stále jedno - jsem sice milionář, jsme sice zajištěný, ale mimo to jsem taky úplný idiot. Ve velice vtipném a zábavném pokračování příběhu Simona Peterse, s nímž jste se již setkali v předchozí úspěšné knize Úplný idiot, sledujete přeměnu „úplného idiota“ na muže, jenž přijde s neobvyklým podnikatelským záměrem a jehož šance na úspěch vůbec není malá… Po několika neúspěšných pokusech však přece jen najde způsob, jak peníze získat. Kromě toho se mu podaří nalézt i lásku. Cesta k bohatství a ke štěstí není vůbec snadná a během této cesty jej čeká mnoho komických situací i zklamání. Podaří se mu vydělat svůj první milion, dosáhne jistých úspěchů i ve vztazích se ženami, ale že by byl o moc spokojenější či šťastnější, se říci nedá. Příběh dovedně balancuje na hraně mezi humorným a někdy i docela vážnějším čtením.
Vom Vollidioten zum Millionär – und zurück … Spätestens seit es bei meinem griechischen Finanzberater keine leckeren Kekse mehr gab zu den Besprechungen, hätte ich etwas ahnen müssen. Den letzten Keks gab es, als ich einen rumänischen Waldfonds erwarb und gehebelte Discountzertifikate auf Magerschwein – das ist so eine Art verschärfte Wette darauf, dass der Preis für Magerschwein stabil bleibt, und das ist gar nichts Besonderes, weil das gibt es auch für Rinder und Baumwolle und fettes Schwein. Immer wieder scherzten Kosmás Nikifóros Sarantakos und ich über all die Teilzeit-Apokalyptiker, die sich aus Angst vor der Eurokrise zitternd Goldmünzen unter die Salamischeiben ihrer Tiefkühlpizzas steckten. Und dann kam der Tag, an dem mir Sarantakos in nahezu arglistiger Beiläufigkeit offenbarte, dass mein Plan nicht wirklich aufgegangen sei. »Warum denn plötzlich ›mein Plan‹?‹, hörte ich mich noch fragen, aber erst in der Tiefgarage begriff ich, was die minus 211,2 Prozent in meinem Portfolio-Report wirklich bedeuteten: Privatinsolvenz, Gosse und Drogensucht mit nachfolgendem Ausfall der Schneidezähne. Nicht mal das Studium meiner Freundin würde ich noch finanzieren können. Der einzige Ausweg lag darin, mich ebenso schnell wie klammheimlich wieder aus dieser unsäglichen griechischen Scheiße zu ziehen – ich musste zum Überman werden! Die mit Abstand bekloppteste Geschichte über »Vollidiot« Simon Peters!