Francesco Petrarca Boeken

Written by one of the greatest poets of all time, My Secret Book, now in its first English translation, is a profound and deeply personal account of inner suffering and mental anguish. Deeply troubled by his struggle—and failure—to achieve spiritual perfection, Petrarch, considered the forefather of Italian humanism, sought catharsis in the writing of a “secret book.” Only here could he pour out his innermost thoughts, frustrations, and desires. Written in the form of a dialogue between himself and St. Augustine, the book wrestles with the universal themes of suffering, desire, fear, and joy. The result is a rare insight into Petrarch’s life and thought and a remarkable early example of self-revelation and autobiography.

Petrarch (1304-74), Italy's greatest lyric poet, was a diplomat, a classical scholar, and poet laureate by the age of 37. His most influential legacy is undoubtedly the "Canzoniere," a collection of 366 outstanding love poems. Their inspiration was the elusive lady Laura, the object of Petrarch's unrequited passion for nearly forty years, and at times a metaphor for his other obsession, worldly glory. It is this other theme, and the conflicts created by the poet's yearning for spirituality, that form the subjects of the two autobiographical prose pieces included here, the "Letter to Posterity" and "The Ascent of Mount Ventoux." The hesitations and choices expressed in these letters illuminate the "Canzoniere," whose elegant sophistication belies the strength of its passion. The delicacy of Petrarch's original has been faithfully preserved in this verse translation by Mark Musa. -- From publisher's description

The first English translation of Petrarch’s Psalms and Prayers provides an intimate look at the personal devotions of the “Father of Humanism.”

Autor se ve své poslední knize obrací k východiskům svého myšlení – k fenomenologii vnímání a lidské tělesnosti – a ještě radikálněji vyjadřuje svůj úmysl zrušit kartesiánské rozlišení ducha a těla a dospívá k ontologii ”látky světa” jako posledního základu zjevování. Přeložil M. Petříček. ISBN 80-86005-04-1 je chybné, správné ISBN 80-86005-82-8 není v knize uvedeno.

„Dnes jsem vystoupil na nejvyšší horu zdejšího kraje, kterou po zásluze nazývají Ventosus, tj. Větrnou. Učinil jsem to z pouhé touhy spatřit tuto slavnou výšinu.“ Těmito slovy se počíná líčení slavného italského básníka jeho příteli Francesku Dionigimu v listě, který jeho autorovi vynesl značně nadsazený titul „otce alpinismu“. I když rámcem vyprávění je výstup na známou francouzskou horu, prvoplánové pochopení celého textu zpochybňuje sám Petrarca. Na samém vrcholu bere do ruky Augustinova Vyznání, aby jeho zrak padl na slova: „a jdou lidé, aby obdivovali horské výšiny, mohutné mořské proudy, toky vodnatých řek, zálivy oceánu, dráhy hvězd a přitom zapomínají na sebe samotné.“ Nejen zde, ale i v mnoha dalších detailech se text při bližším pohledu ukazuje daleko komplexnější a mnohovrstevný. Jak pozoruhodné a hluboké interpretace skýtá, ukazují ve svých komentářích k novému překladu Jana Janouška Jiří Špička a Tomáš Nejeschleba.

Secretum meum. De secreto conflictu curarum mearum. Petrarkův fingovaný dialog De secreto conflictu curarum mearum, zkráceně Secretum, patří mezi jeho nejvýznamnější latinské spisy. Formou navazuje toto dílo na antickou dialogickou tradici, obsahem je však nové. Jedná se o intimní, plastický, živě komponovaný dialog, založený na rozhovoru dvou konkrétních osobností a na mnoha konkrétních tématech. Autobiografická postava Francesca tu v přítomnosti mlčící Pravdy rozmlouvá s Augustinem, který mu přichází na pomoc v době jeho duševní krize, kdy se cítí bezmocný, jeho myšlenky jsou roztěkané, ztrácí pojem o pravé hodnotě věcí, které ho obklopují, a není s to nalézt řešení. Celý spis je rozdělen do tří knih, z nichž každá odpovídá jednomu dni a jednomu hlavnímu tématu. Náplní dialogu jsou různá morální témata, která lze chápat v obecné rovině, přestože jsou často probírána na konkrétním, Franciskově příkladu. Je to např. otázka opravdové vůle, která je probírána především v první knize, ale v otevřenější či skrytější podobě se prolíná celým dílem. Nejosobnější částí dialogu je kniha třetí, která se věnuje otázkám touhy po světské slávě a lásky k ženě. Právě tato “obecně lidská” témata činí toto dílo nadčasovým a zajímavým i pro současného čtenáře. Připravil R. Psík, úvodní studii připravil Mgr. Jiří Špička.