Karol Sidon Boeken

Gerald Green's novel Holocaust, which is based on his teleplay for the 1978 NBC miniseries, seeks to put faces on the tragedy by telling the story of the experience of two German families whose lives intersect at certain points. The Dorfs are "good" Germans, loyal to the new Nazi regime, and their son Erik, a promising lawyer, finds his ambitions realized in the SS at the side of the ruthless Reynard Heydrich. The Weiss family is Jewish, also seemingly "good" Germans, but doomed under the new regime and its determination to exterminate the Jewish population.

Vychází druhé vydání hebrejsko-české edice Pěti knih Mojžíšových - Chamiša chumšej Tora. Přináší úplnou hebrejskou edici základního textu judaismu spolu s paralelně tištěným českým překladem, který v letech 1998-2012 vytvořil vrchní zemský rabín Efraim Sidon. Hebrejský text i překlad jsou rozděleny do kapitol a členěny do týdenních oddílů (parašiot), předčítaných během ranní modlitby o šabatu. Biblický text je doplněný haftarami (čtením z proroků) k jednotlivým týdenním oddílům Pěti knih Mojžíšových, tak jak se recitují v synagogách. Druhé vydání vychází s několika revizemi původního překladu.

Když se Karola Sidona v polovině sedmdesátých let zeptal Jiří Lederer (v interview pro České rozhovory), co ve své tvorbě myšlenkově sleduje, oč mu jde, Sidon mu zprvu nerozuměl. Lederer se mu tedy snažil pomoci: „Rozumíš, jde mi o to, abys sám sebe interpretoval“. A Sidon: „Právě o tohle mi jde: abych sám sebe interpretoval.“ Ano, opravdu se dá říci, že veškerá Sidonova tvorba je poznamenána hledáním vlastní identity, a proto i snahou nemilosrdně poznat sama sebe, hodnotu svého jednání. Tvorba spisovatele, scénáristy a dramatika Karola Sidona byla u nás v sedmdesátých a osmdesátých letech umlčována, a poté byl Sidon dokonce donucen strávit sedm let v exilu. Nyní je známou osobností nejen díky své umělecké tvorbě, ale i díky svému působení v postavení zemského rabína. Tři hry zařazené v tomto svazku (Labyrint, Shapira a Třináct oken) patří k tomu nejlepšímu, co Karol Sidon napsal.

Česko-hebrejské vydání tradičního vyprávění o exodu Židů z Egypta. Psáno zleva doprava. Z hebrejštiny přeložil Efraim K. Sidon. Doslov B. Nosek.

Moderní zpracování Komenského Labyrintu světa. Poutník se ocitá v krutých kulisách třicetileté války, poznává marnost všeho a nezbytnost Mámení.

Přestože Karol Sidon (nar. 1942) patří k neznámějším současným českým spisovatelům, dobrá polovina jeho dramat není známa ani veřejnosti, ani odborníkům. K blížícímu se autorovu jubileu jsme se proto rozhodli uspořádat kompletní vydání jeho divadelních a rozhlasových her. Přítomný soubor tak poprvé představí celé Sidonovo dramatické dílo, včetně her považovaných za ztracené. Publikace ukáže autora jako dramatika neustálých výzev, jehož hry mají široký tematický i žánrově-stylový záběr. Sidon si například vyzkoušel psychologickou dramatickou výpověď (v pozoruhodné "vesnické hře" Zpívej mi na cestu), grotesku z vojenského prostředí (Latríny), "portrétní" hru (jeho nejznámější Shapira), opakovaně hledal vlastní "podání" absurdní hry (zde je třeba poukázat zejména na brilantní, zcela neznámou Etudu o hodináři), s úspěchem se pokusil o dramatickou parafrázi biblických příběhů (purimová hra Ester) nebo o dramatizaci (Komenského Labyrintu). Čtenáři Karola Sidona se tedy mají na co těšit! - Edice a doslov Lenka Jungmannová.

Román o možnostech a mezích lidského poznání vztahující se k základním otázkám filozofie bytí, životní osudy lidí z různých světů v sobě nesou zkušenosti generace hledající v poválečném světě smysl existence a vztah k Bohu, které je možno přijmout, životní poslání, které stojí zato naplnit.

"Odkud ale bere židovská tradice jistotu, že trest, který Izrael postihl, není trvalého charakteru, a že dříve nebo později zcela nezanikne mezi národy? Vždyť národ, zbavený přirozených vazeb, které mu poskytuje společně obývaná země, společný jazyk a zkoušky, jimž je ve své zemi vystavován, je v rozptýlení mezi jinými národy odsouzen k postupné ztrátě identity a rozplynutí se v prostředí, které ho obklopuje." Ve svém nejnovějším eseji Avonam („jejich vina“) se rabín Efraim K.Sidon věnuje tématu, které již více než sto let představuje ohnisko sváru uvnitř tradičního judaismu: je pro Židy z náboženského hlediska přípustné požadovat politickou samostatnost, nebo mají setrvávat ve vyhnanství, aby odčinili svou vinu? Mají trpělivě očekávat příchod Mesiáše, nebo mají právo uspíšit konec diaspory a vyjít sebevědomě vstříc novému věku?

Vzpomínky Karola Sidona na léta strávená na studiu v Jeruzalémě, jeho sebeuvědomění si židovských kořenů a konečně konverzi k judaismu. 16 stran fotopřílohy