Antonín Pešek Boeken






Základní část slovníku obsahuje názvy a odborné výrazy z polygrafie a příbuzných odvětví v tisku, rozmnožování a zpracování tiskovin, a to v abecedním uspořádání podle českých termínů. Uvádí též názvy materiálů zpracovávaných ve výrobě a termíny z oborů, jež mají vztah k tiskárnám, nakladatelstvím, vydavatelstvím a novinářství. V dalších částech jsou zahrnuty seznamy termínů v ruštině, angličtině, francouzštině, němčině a slovenštině.
Příběh jednoho kulturního námětu Příběh tragické lásky Tristana a Isoldy láká umělce už od středověku. Poprvé se tímto zpracováním keltské látky (v letech 1205 – 1215) obsáhleji zabýval básník Gottfried von Strassburg. Tato kniha je široce pojatou studií, analyzující motiv ztracené lásky v kontextu vývoje světového umění. Zvláštní místo je v ní věnováno Richardu Wagnerovi, jeho lyrickému dramatu Tristan a Isolda a ohlasům Wagnerova díla v německé minulosti, z českých autorů pak především Zdeňku Fibichovi a jeho triptychu Nálady, Hedy a Šárka.
Listy na podporu humanity
- 267bladzijden
- 10 uur lezen
Význačný německý osvícenský filozof definuje základní principy humanity, jež ztělesňuje nejvyšší poslání člověka.
Hyperion
- 168bladzijden
- 6 uur lezen
The vivid imagery evokes a haunting scene of Athens, portrayed as a desolate shipwreck after a storm, with its once-majestic pillars resembling charred tree trunks. This powerful description captures the city's abandoned beauty and the devastation that has befallen it, suggesting themes of loss and the passage of time. The comparison to a fleet in ruins emphasizes the stark contrast between past glory and present desolation, inviting reflection on the fragility of civilization.
Tristan a Isolda : úvahy o jednom kulturním námětu
- 532bladzijden
- 19 uur lezen
Příběh jednoho kulturního námětu Příběh tragické lásky Tristana a Isoldy láká umělce už od středověku. Poprvé se tímto zpracováním keltské látky (v letech 1205 – 1215) obsáhleji zabýval básník Gottfried von Strassburg. Tato kniha je široce pojatou studií, analyzující motiv ztracené lásky v kontextu vývoje světového umění. Zvláštní místo je v ní věnováno Richardu Wagnerovi, jeho lyrickému dramatu Tristan a Isolda a ohlasům Wagnerova díla v německé minulosti, z českých autorů pak především Zdeňku Fibichovi a jeho triptychu Nálady, Hedy a Šárka.


