Může chodit kapr v obleku? A Může se tehhle zvláštní šupináč kamarádit se stromem? Může! Jabloň Větvička a kapr Ploutvička procházejí ruku v ruce, vlastně větev v ploutvi, někdy radostným, někdy nelehkým žitím. A my je můžeme zastihnout ve čtyřech ročních obdobích, čtyřech příbězích, v jednom tajuplném městě.
Celobarevná encyklopedie přináší podrobné informace od úplného počátku světové aviatiky až do roku 1914. Popisuje první pokusy s létáním, vývoj aviatiky v našich zemích, speciální typy letadel i využití parních strojů pro pohon letadel. Je doplněna vybranými typy jednoplošníků, dvojplošníků, hydroplánů, předchůdců ultralehkých letadel a informacemi o českých průkopnících létání.
Chcete vědět, co se děje v hroším domečku, když táta s mámou odjedou do práce a děda s hrošíkem zůstanou sami doma? V této knize najdete 6 příběhů, které vznikly podle loutkového seriálu večerníčků České televize. Děda s hrošíkem v nich podnikají výpravu na severní pól, snaží se rozveselit smutnou kytku, trochu kouzlí a dokonce naučí ptáčka létat. Kniha je určena dětem od 3 let.
Přání člověka vzlétnout bylo korunováno úspěchem až koncem 18. století díky geniálnímu vynálezu bratří Montgolfierů. První vzlety balonů ve Francii, a to bez posádky i s lidmi v koši balonu, otevřely historii létání a ovlivnily i české vzduchoplavce. Prostřednictvím dobových fotografií, novinových článků, vzpomínek a historických rytin je toto nejzajímavější období světové i české vzduchoplavby zachyceno v encyklopedii Balony vzducholodě.
Z obsahu knihy:
* historie letectví a počátky balonového létání
* nejstarší projekty a experimenty s balony
* padák pro rychlé opuštění domu
* nerealizované projekty a nepodařené vzlety
* akustický variometr a další zajímavé přístroje
* balony upoutané pomocí lana
* aerostaty na horký vzduch
* balony plněné plynem a jejich vývoj
* stavba řiditelných balonů a vzducholodí
* elektrická vzducholoď bratrů Tissandierových
* vojenské využití balonů
* britská námořní vzducholoď a dělostřelecké balony
* francouzské, německé, americké a ruské vzducholodi
* průkopníci balonového létání v Evropě a zámoří
* balony a vzducholodě nad severním pólem
* Roald Amundsen a Umberto Nobile
* česká vzduchoplavba a naši balonisté
* Pražská vzduchoplavecká škola
* Česká aeronautická společnost
* technické detaily a konstrukční zvláštnosti strojů lehčích než vzduch
* makety a novodobé repliky montgolfiér
* dobové fotografie, reklamy a ilustrace
Sbírka drobných povídek, která reflektuje prostřednictvím osudu jednotlivců, události XX. století, které přineslo tolik utrpení, jako malokteré před tím. Je připomínkou nešťastných dějin, které tak neurvale vpadávaly do našich životů, do vztahů mezi lidmi, kdy se však naplno prokazovaly pravé tváře lidí, ať už v negativním či pozitivním smyslu. Je však také holdem lidské nezlomnosti, která si přes tyto překážky dokázala vybojovat svůj život. Každou povídku doprovázejí ilustrace jednoho z novodobých českých výtvarníků.
Práce některých průkopníků letectví na konci 19. století dávaly tušit, že se
přiblížila doba, kdy se člověk naučí létat. Po neúspěchu evropských průkopníků
letectví s motorovými letadly s pevným křídlem v létech asi 1890 až 1900 se
těžiště úsilí přesunulo do USA. Tam se v prosinci 1903 bratřím Wrightům
zdařily první pokusné lety. Nebyli však jediní, kdo se v té době zabýval
řešením letadla. Také do českých zemí docházely občasné zprávy o pokusech
Gustava Weiskopfa-Whiteheada a profesora Langleye. Zpráv o bratrech Wrightech
bylo zpočátku málo a nebudily velkou důvěru. Pak v roce 1908 přišel Wilbur do
Francie a překvapené Evropě předvedl, co s bratrem dokázali. Ukázalo se, že
evropští průkopníci letectví zaostávají, avšak záhy dokázali náskok Wrightů
dohonit. Zrodila se aviatická horečka, která zasáhla také české země. Na konci
19. století a v prvních létech století 20. se v českých zemích vynořilo pár
zájemců, kteří se pokoušeli vyřešit letadlo těžší než vzduch. Někteří
pracovali teoreticky, jiní stavěli modely, málokdo dospěl ke stavbě letadla,
zpravidla neúspěšného. Objevují se tu jména Gustav Finger, Jan Hirsch, Vilém
Urbánek, Tomáš Málek... V roce 1908 se organizátoři Jubilejní výstavy pražské
obchodní a živnostenské komory pokusili získat z Francie některé z prvních
letadel. Neuspěli. Po úvodních kapitolách kniha popisuje dění v českých zemích
od experimentů Igo Etricha v Trutnově v létech 1907 a 1908 až po poslední lety
domácích průkopníků letectví v Plzni na začátku července 1914, již v prvních
dnech světové války. Zachycuje činnost domácích letců Jana Kašpara, Eugena
Čiháka, Františka Šimůnka, Metoda Vlacha, Karla Tučka, Maxe Bartela, Vincence
Barthella, Karla Illnera, Boženy Laglerové, Jana Čermáka, také působení cizích
letců Louise-Jeana Gauberta, Roberta Schweizera, Otto Hieronima, Henri
Jullerota, Fridolina Keidela, Adolfa Warchalowského, Oswalda Kahnta, Julesa
Védrinesa, akrobata Adolpha Pégouda. Neopomíjí letecké spolky ani méně známé
domácí průkopníky letectví, stejně jako výstavy letadel, zvláště na pražských
autosalonech počínaje rokem 1909. Bohatá byla rovněž přednášková činnost a
promítání leteckých filmů v kinech. Kniha podává celkový obraz leteckého dění
v českých zemích až do vypuknutí první světové války.
Ve čtvrté části Větroplavby se autor zaměřuje na období po roce 1878. Klíčovým
okamžikem v historii balonových letů v českých zemích se stal rok 1891. Tehdy
se v Praze konala velká Zemská jubilejní výstava. Do jejího zábavního programu
patřil upoutaný balon, který provozoval výše zmíněný Maximilian Wolff. Po
počátečních potížích balon pojmenovaný Kysibelka-Giesshübler, zhotovený v
Praze, vzlétal od 25. května s cestujícími do výše asi 200 m nad výstaviště.
Výkonný výbor Zemské jubilejní výstavy se rozhodl pozvat do Prahy zkušené
francouzské vzduchoplavce Louise Godarda a Edouarda Surcoufa. Později k nim
přibyl ještě třetí vzduchoplavec Eugen Taupin. Vzduchoplavci měli na
výstavišti dva balony, menší pro jednu osobu a větší, pojmenovaný Victor Hugo,
který unesl tři až čtyři osoby. Okolo francouzských vzduchoplavců se utvořil
kroužek zájemců o balony a v následujícím roce 1892 se ustavila Česká
aeronautická společnost. Publikace pojedná i o prvních letech vynálezce
lodního šroubu Ressela. Jeho první vzlety se uskutečnily v roce 1893. Ve
stejném roce cvičila v Praze své balonové piloty Česká aeronautická
společnost. V Praze se u té příležitosti konala i vzduchoplavecká výstava.
Vedle jiných předmětů a vyobrazení si tu návštěvníci mohli prohlédnut model
vzducholodi Praha, projektované Ing. Reinholdem Kovářem. V létech 1893 až 1895
vzbuzovala Česká aeronautická společnost značné naděje, avšak situace v
českých zemích po roce 1895 nebyla pro balonový sport příliš příznivá a balony
vzlétaly jen při různých slavnostech či výstavách. Čtenář se v této knize
nebude ochuzen ani o dění v oblasti balonových letů, které se událo po zániku
České aeronautické společnosti.
Druhé pokrčování práce Větroplavba popisuje balonové létání v českých zemích
po prvních vzletech člověka v balonu v Praze (Blanchard v roce 1790 a 1791),
popsaných v první části Větroplavby, až do roku 1890. V roce 1891 se v Praze
konala Zemská jubilejní výstava, na níž s velkým úspěchem vzlétali francouzští
vzduchoplavci Louis Godard a Edouard Surcouf. Jejich činnost znamenala zlom v
historii balonového létání v Čechách.