Elena Makarova Volgorde van de boeken

Friedl Dicker-Brandeis (1898–1944), geboren als Jüdin in Wien, zählt zu den bedeutendsten Schülerinnen des Weimarer Bauhauses. 1934 wird Friedl, die im illegalen Widerstand tätig ist, inhaftiert. Danach emigriert sie nach Prag, wo sie sich der realistischen Malerei zuwendet, Emigrantenkinder in Kunst unterrichtet und ihren Cousin Pavel Brandeis heiratet. Ein Visum nach Palästina, nur für sie allein, schlägt sie aus. Nach Jahren der Erniedrigungen und Schikanen durch die antijüdischen Gesetze werden beide im Dezember 1942 ins Ghetto Theresienstadt deportiert. Dort gibt Friedl den Kindern Zeichenunterricht und setzt sich unermüdlich für sie ein. Am 9. Oktober 1944 wird die Künstlerin in Auschwitz-Birkenau vergast. In ihrem biografischen Roman zeichnet Makarova die Epoche zwischen den Weltkriegen aus Sicht der Ich-Erzählerin nach und lässt eine ganze Generation von Künstler*innen wiedererstehen.

Příběh této knihy zní jako mnohohlasý chór. K literární rekonstrukci partu titulní postavy Friedl Dicker-Brandeisové využívá autorka vzpomínky žáků a přátel i výňatky z dochované korespondence. Friedl v mládí studovala užité umění ve Vídni a ve výmarském Bauhausu, věnovala se kresbě, grafice, malbě, plastice, designu a dalším oborům. Roku 1934 uprchla do Prahy. Provdala se za svého bratrance Pavla a následovala ho do Hronova. Po okupaci žili Brandeisovi ve stále bídnějších materiálních podmínkách. Jedinou záchranou bylo pro Friedl malování. V prosinci 1942 byli oba manželé povoláni k transportu do Terezína. Tam Friedl vedla kurzy výtvarné výchovy pro děti z dětských domovů. Metodu, která do života dětí v ghettu vnášela svobodu a rozvíjela jejich fantazii, převzala od svého učitele J. Ittena. V září 1944 odjela Friedl Dicker-Brandeisová transportem z Terezína do Osvětimi na vlastní žádost. Následovala tak mnohé děti, jimž se snažila předávat svůj návod na přežití. Přijala úděl většiny těch méně šťastných a odešla spolu s nimi.

Kniha zachycuje tvorbu dětí, která vznikla v terezínském ghettu v letech 1941 – 1945. Přetiskuje texty dětských časopisů, deníků, básní a povídek. Jsou zde i dosud nepublikované rukopisné originály. Zvláštní kapitola je věnována kresbám. Do knihy byly rovněž zakomponovány i besedy a rozhovory s pamětníky. Kniha je bohatě vybavena ilustracemi a dosud neznámými fotografiemi. Vyšla na křídovém papíře v reprezentativní úpravě. Kniha obsahuje všechny dosud známé práce dětí, jež byly sebrány doslova po celém světě. Je to vzhledem k tématu první, zcela kompletní, práce na tomto poli.

Biografie krátké životní dráhy Petra Kiena (1919-1944), rodáka z Varnsdorfu, který zanechal množství kreseb, maleb i literární práce vyjímečné hodnoty, který díky svým uměleckým i organizátorským schopnostem patřil k těm, kteří pomáhali překonávat strasti nuceného pobytu v terezínském ghettu a je otázkou, jak rozsáhlé umělecké dílo by mohl tento vyjímečný talent vytvořit, kdyby se nestal ve svých pětadvaceti letech v Osvětimi jednou ze šesti milionů obětí Šoa. Vedle reprodukcí Kienových výtvarných prací obsahuje publikace rovněž ukázky jeho básnické a prozaické tvorby a množství dokumentárního materiálu.

Catalog for traveling exhibition. Peretz Beda Mayer (1906-2002) was an Israeli expressionistic painting of Czech origin. Fritz (Bedrich) Haendel (1910-1945) was an artist born in Vienna. Both artists were among the Jewish exiles on Mauritius in WWII. Illustrated throughout. 239p.

Zuzanka je asi šesťročné dievčatko s veľkými úprimnými očami a buclatými líčkami. Ak sa staneš jej kamarátkou, zažiješ s ňou samé zábavné príhody-jednu pôvabnejšiu ako druhú. Príhody: Zuzanka a jej pes, Zuzanka u strýka Františka, Zuzanka na brehu jazera, Zuzanka na trhu, Zuzanka a sťahovanie, Zuzanka na jarmoku.