Jan Hanzlík Boeken

Dojjazyčná kniha si klade za cíl pojednat o vývoji architektury v Teplicích mezi lety 1860–2000 v celé šíři a ve všech odstínech jejího vývoje. Nezabývá se pouze avantgardní tvorbou, ale věnuje se i tradičnějším proudům architektury, které před rokem 1945 tvořily většinu místní stavební produkce. Chce vrátit do paměti jména architektů, kteří upadli v zapomnění, přestože svým osobitým rukopisem po dlouhá léta dotvářeli podobu města. Druhá část knihy je věnovaná architektuře poválečné, na kterou je často nahlíženo jako na nevzhlednou a obludnou tvorbu hyzdící tvář města. Stavitelství této rozporuplné éry by však bylo škoda jednou provždy zatratit. Autoři proto ukazují na mnoha příkladech dosud nepoznanou hodnotu architektury minulého režimu i 90. let. Kniha obsahuje kromě kapitol o vývoji teplické architektury i katalog více než dvou set objektů. Monografie vznikla v rámci výzkumného cíle Prezentace výsledků výzkumu a vývoje Národního památkového ústavu, financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj (DKRVO), kód 99H3051160.

V roce 1990 začíná nová éra v dějinách našeho státu, staré socialistické struktury se hroutí, nastupuje demokracie se všemi kladnými i zápornými dopady na obyčejné lidi, policisty nevyjímaje. VB – Veřejná bezpečnost – se přetransformovala na policejní sbor, ale otázka, kdo ho bude tvořit, vyřešena není. Stanou se ze všech příslušníků ze dne na den policisté? Čeká funkcionáře a politicky aktivní příslušníky odchod do civilu? Doplatí na nové změny i zkušení renomovaní kriminalisté, jako je komunista Eduard Burger, nebo je nový režim vezme na milost? Dilema vyřeší osudové rozhodnutí nově zvoleného prezidenta. Uvede se neuváženým, krátkozrakým činem – vyhlásí širokou amnestii. Noční ulice jsou najednou plné deviantů, násilníků a vrahů, novodobí detektivové tím dostanou šanci uklidit, dokázat společnosti svou potřebnost. Vše se mění, nová demokratická doba přináší nové vraždy, které svou brutalitou a bestiálností předčí ty staré, socialistické. Vše se vším souvisí, stín minulosti se vznáší nejen nad detektivy, ale i nad vrahy. Na otázku, komu svítá na lepší časy, zatím nezná odpověď vůbec nikdo, všechno ukáže až budoucnost...

Každý sa túži dožiť šťastnej, bezbolestnej, pohodovej a dôstojnej staroby, preto pracujeme, zarábame, šetríme, vychovávame deti - preto žijeme. Mnohým sa celoživotné snaženie vydarí a ich život vyústi do vysnívanej pokojnej jesene, iní majú smolu, dožijú sa hlbokého sklamania, ignorácie od rodiny, traumy, nezriedka im ide o holý život. Práve o holé životy ide aj starým ľuďom pochovaným zaživa v dome hrôzy. Tu sa začína prípad neuveriteľnej ľudskej krutosti a hyenizmu - prípad, s ktorým sa detektívi z oddelenia vrážd musia popasovať na konci horúceho búrlivého leta, počas ktorého prišli o Burgera schváteného vážnou chorobou a o Petru, vážne zranenú pri tajnej operácii. Richardovi Krauzovi už nemá kto poradiť, musí si vystačiť s tým, čo sa stihol od najstaršieho z detektívov naučiť sám. Aby toho nebolo dosť, aj najlepší kamarát a spoľahlivý parťák Chosé opúšťa partiu, napriek varovaniam a prosbám sa na vlastnú päsť vydáva po stopách zákerného strelca Gaba.

Píše se rok 2008 a detektivové z mordparty mají na stole nejstarší případ, s jakým se kdy setkali. Základním pravidlem jejich práce je, že čím dříve se k případu dostanou, tím větší je šance na dopadení pachatele. Tentokrát se však jedná o případ, který se stal před šestapadesáti lety: mají prověřit možnost obvinit tehdejší pohraničníky z vražd v případech střelby na obyvatele pokoušející se emigrovat do Rakouska. Případů je nakonec mnohem více, než si detektivové původně mysleli. Vybrali si jeden z nich: smrt pěti lidí (včetně dvou dětí) na ostnatém drátu u Petržalky v roce 1952 tehdy sice ve společnosti nerezonovala, protože se o ní nesmělo psát, ale poměry se naštěstí změnily. Všichni se musí ponořit do směsi špionážních her s detektivním podtextem, esence utrpení s pachutí krve, nenávisti a fanatismu.

Na jeseň 2008 rozohral detektív Krauz špionážno-detektívnu hru netušiac, kedy a ako sa skončí. Čakal na odozvu z Viedne, čakal a premýšľal ako pomôcť demotivovanému kolegovi hnijúcemu v kúte kancelárie. Riešenie prišlo samé od seba - šéf oddelenia ich poslal preveriť bizarný nález mŕtvoly mladého dievčaťa visiaceho na strome. Chosé sa potešil, okamžite sa chopil iniciatívy. Čokoľvek mu bolo odrazu dobré, len aby sa nemusel rýpať v starých Krauzových prípadoch. Konečne normálnu vraždu si vzal za svoju a vrhol sa do vyšetrovania, hoci nikomu nebolo jasné, či ide o vraždu, samovraždu alebo iba o nehodu. Chosému to bolo jedno, mal svoj prípad, mal svoju verziu a neochvejné presvedčenie, že krásnu Grétu niekto zavraždil. Už po dvoch dňoch, keď detektívi zistili, že Burger s Hanzelom vyšetrujú tri roky starú vraždu podobného dievčaťa, prestali si z Chosého robiť žarty a celá kancelária stoštyridsaťjeden pristúpila k vyšetrovaniu s patričnou vážnosťou. Nitky spájajúce dve vraždy mladých krásnych dievčat s trojročným odstupom sa začínajú preplietať a ani jeden detektív nevie, kde sa skrýva zákerný vrah.

Syn detektiva Hanzela se po letech nečekaně vrátí domů, ale místo radosti se dostaví problémy v podobě obrovského revolveru za pasem a lží o tom, kde celou dobu byl. Krauz a Chosé slíbí kolegovi, že se o jeho syna postarají. Ani v nejmenším ale netuší, do čeho se zapletou. Burger a Hanzel mají plné ruce práce s vraždou vysoce postaveného úředníka a vyšetřují ji tak obětavě, že oba skončí v nemocnici. Ani Krauz a Chosé nemají při sledování mladého Hanzela štěstí. Skutečnost, že odhalí více než půl století staré tajemství, jim na radosti nepřidá. Nakonec se všichni sejdou v jedné nemocnici, ale není vůbec jisté, zda všichni přežijí…

Detektívi z oddelenia vrážd práve vyriešili vraždu šoféra dodávky známej tabakovej firmy. Radosť z úspešnej akcie zatieňuje hanba, ktorú páchatelia vrhli na celý policajný zbor. Napriek rozpačitým pocitom vládne v kancelárii stoštyridsaťjeden pohodová atmosféra, no len do chvíle, kým šéf oddelenia nepošle Krauza a Chosého vyšetriť vraždu Lívie. Zistenie, že Lívia je v skutočnosti mačka, je prekvapivé, ale spojitosť a súvislosti so starou známou sú doslova desivé. Z hlbín minulosti opäť vyplávala Hilda Wolfová, psychologička s kamennou tvárou a prísne racionálnym myslením, chladnokrvné monštrum, ktorú Burger s Hanzelom podozrievajú z vrážd mladých chlapcov, zo série ťahajúcej sa ešte z čias socializmu. A aby toho nebolo dosť, v ten istý deň cestou zo školy unesú trinásťročného syna vysokého štátneho úradníka. Unesú ho iba pár krokov od domu Hildy, čo nikto z detektívov nepovažuje iba za náhodu. Dovtedy prominentná štvrť Zlatý trojuholník sa razom stáva diabolským trojuholníkom, v ktorom miznú chlapci ako na bežiacom páse. Detektívi z oddelenia vrážd musia zaloviť v pamäti, zalistovať v zaprášených poznámkach, skonfrontovať staré poznatky s novými, musia urobiť všetko preto, aby záhadu vyriešili, inak si bremeno minulosti ponesú so sebou ďalšie roky.

Oddělení vražd a smrt jsou jako zamilovaný pár v parku - jdou ruku v ruce vedle sebe a tvoří téměř dokonalou jednotu. Navzájem si na sebe zvykli, naučili se vzájemně respektovat a bát se jeden druhého. I detektivové z oddělení vražd se smrti bojí, a přestože si s ní tykají, její poslední návštěva je pořádně vyvedla z míry. Přišla a vzala si blízkého člověka. A o dva dny později přišla znovu, tentokrát už to ale nebylo osobní, byla to jejich práce: manželka stavebního podnikatele našla svého muže v chatě s useknutou hlavou a probodnutým hrudníkem. Krauz a Fischer zvaný Chosé, dvojice nerozlučných detektivů z oddělení vražd, mají opět plné ruce práce...

Práce na oddělení vražd připomínala někdy Krauzovi jízdu na horské dráze: chvíli nahoru, chvíli dolů - někdy nevěděli, kam dřív skočit, jindy jako by si vrazi vybírali náhradní volno. Za rychlé vyřešení posledního případu si Krauz a Canis vysloužili šťavnatou odměnu a slib šéfa, že si až do dalšího případu mohou odpočinout. Canis si mnul ruce, těšil se na uvolněnější režim, ale Krauz pochybovačně zavrtěl hlavou. Nevěřil, že jim osud něco takového dopřeje. A taky ne... I když několik dní nechali kolegy Burgera a Hanzela samotné, aby se s nalezenou kostrou vypořádali, jak nejlépe dovedou, tak je osud opravdu dostihl.

Niektoré z temných stránok nového demokratického režimu - drogy a prostitúcia - na seba nedali dlho čakať, prejavili sa krátko po revolúcii. Chlapci z oddelenia vrážd sa s nimi stretávali bežne aj predtým, no v menej drastickej podobe. Dnes nemali šťastie, vrah sa činil, nešetril ani ich, ani ju - mladú pouličnú prostitútku dopichal, podrezal a naaranžoval jej mŕtvolu tak, akoby ležala vystavená na márach. Ale bola naozaj podrezaná? Naozaj ju vystavil, aby im chcel zanechať nejaký odkaz? Zahráva sa s nimi? Detektívi zatiaľ netušia, či stopy na mieste činu čítajú správne, či im do mozaiky nechýbajú tie najdôležitejšie kamienky. Veľa času nemajú, zvlášť ak im hneď na začiatku vyšetrovania svojským spôsobom skríži cestu starý známy - hudobný skladateľ. Spácha samovraždu. Za jeden deň dva prípady spojené zvláštnou niťou, nezvyčajnými stopami. Zatiaľ nevedia, či im neušlo niečo dôležité. Je všetko tak, ako vidia na vlastné oči, alebo sú obidva zdanlivo nesúvisiace prípady zahalené tajomným závojom? Jedno je jasné, ak neodhalia tajomstvo skryté za oponou, ak nezmenia uhol pohľadu, záhada nebude nikdy vyriešená.