Jan Hruška Boeken

Sebastian Haffner Németországtól távol töltötte a Harmadik Birodalom legvéresebb éveit, de hiteles és időtálló esszét írt Churchillről, Anglia legnagyobb politikai alakjáról. Haffner vizsgálódása nem korlátozódik a második világháborúra, hanem Churchill hosszú életpályáját tekinti át, kezdve a fiú fejlődését meghatározó apa jellemével és karrierjével. A katonai-politikai pálya tömör, rövid fejezetekre osztott felvázolása mögött a lényeg a mozgatórugók feltárása. Haffner igyekszik megfejteni Churchill katonai döntéseit és képviselőházi „átüléseit”. Lélektani-történeti esszéjében az erős küldetéstudat okozta türelmetlenséget és a becsvágyat tartja Churchill alaptulajdonságának, valamint a „harcos” elszántságát, amelyet Sir Winston utoljára az agyvérzés ellen vetett be. Haffner ír Churchillről szimpátiával és nagyrabecsüléssel, de nem hallgatja el melléfogásait és elvakult döntéseit, így adva teljes képet az életpályáról és a jellemrajzról.

Rozsáhlá románová skladba pokrokového soudobého holandského spisovatele, dějově umístěná do předoasijských měst Babylonu a Nippuru a přilehlých stepních a horských vesnic, v době asi 2. 400 let př. n. l. Ústřední postavou je pastýř, nadaný a svobodymilovný člověk, který se díky svým schopnostem dostane do vládních kruhů a stane se královským úředníkem, zde poznává, že největšími škůdci venkovské chudiny nejsou vlci, hubící jejich stáda, ale vlčí smečka úředníků a kněží kolem královského trůnu, vymáhající a vydírající daně a obětní dary, aby jimi plnila pokladny a zásobárny královského paláce. Hlavní hrdina, opíraje se o síly poddaného lidu, způsobí dočasný státní převrat, ulehčí řadou opatření život chudiny a je zahuben zradou oposiční kněžské strany. Na dějově bohaté osnově seznamuje autor se způsobem života všech vrstev obyvatelstva babylonské říše, s náboženskými kulty a s přírodními zvláštnostmi předoasijské přírody. Ústy hlavního hrdiny pak vyslovuje marxistický názor na státní zřízení starověké Babylonie a na úlohu osobnosti v dějinách