Zlatohlavá pampeliška, nejhojnější květina jarních luk, je jakoby zosobněním sluneční záře. Bývá jí všude plno, dukátky jejích květů vytvářejí zlatožluté mozaiky v zelených kobercích trávy, často se z nich vijí věnečky. Rychle odkvétá a její bílé pápěří pak poletuje ve větru sem tam. Květinový osud předznamenává i osud hlavní hrdinky pohádkové knížky Jaroslava Kvapila princezny Pampelišky. Jak se prostě jmenuje, tak se i prostě chová, a než by se vdala za nechtěného cizího prince, raději uteče ze zámku. Se svým milým Honzou se vydá do světa a spolu prožívají krásné dny plné lásky, spolu čelí i různým protivenstvím. Řád přírody je však mocnější než jejich cit a neúprosně odnáší Pampelišku k jejím květinovým družkám. Příběh plný poezie a krásného jazyka slavil velké úspěchy již jako divadelní hra ve verších, uvedená poprvé roku 1897 v Národním divadle a od té doby nesčetněkrát, rovněž i v televizním zpracování. Jeho knižní podobě dodaly na přitažlivosti poetické kresby významné ilustrátorky Linky Procházkové.
Linka Procházková Volgorde van de boeken (chronologisch)
Sbírka básní J. Palivce (nar. 1886) je vzácně originální nejen hlubokým prožitkem těžkých životních chvil, ale slovním výrazem, který svou původností a podivuhodnou neotřelostí připomene, ovšem v nové podobě, Máchu. Zcela ojedinělé je umění aliterace a zvláštní hudebnosti.