V nejslavnějším románě Umírala mladičká z r. 1931 vyjádřil autor na tragickém příběhu chudé venkovské dívky Silji, jejího osamělého dětství, veliké lásky a smrtelné nemoci jedinečným způsobem symbiózu člověka a přírody. Jednoduchá linie vyprávění je prolnutá popisem přírody,často uváděným do vztahu se stavem duše. Opakovaný motiv léta jako symbol životního naplnění hrdinky ostře kontrastuje s její osudovou a nevyhnutelnou smrtí, jejíž finále je připravováno od samého počátku. Autor za tento román obdržel v r. 1939 Nobelovu cenu. Dřevoryt a grafická úprava Cyrila Boudy.
Alois Šikl Boeken



Píseň o červeném květu
- 187bladzijden
- 7 uur lezen
Romantický milostný příběh o životní lásce mladého dřevorubce je zasazený do drsné severské přírody. Hrdina putuje s voraři od místa k místu a všude za sebou zanechává spoušť v dívčích srdcích. Když potká konečně dívku, bez které si nedovede představit další život, nejenom že musí napravit svou nelichotivou pověst, ale hlavně natrvalo překonat lehkomyslnost a záletnost. Romantický milostný příběh je působivě zasazený do drsné severské přírody, která svými nesčetnými proměnami podbarvuje lidská dramata.