Josef Rumler Volgorde van de boeken (chronologisch)

Básnická sbírka, utříděná do oddílů Jízda králů, Sen o manéži, Spadané listí a Kronika-paměť a vycházející v roce 60. výročí básníkova narození, představuje verše s rýmy a asonancemi o podstatách našeho bytí, o proměnách času a o životě člověka, který hledá své místo vesvětě.

Prozaická prvotina J. Havlíčka je autobiografickou vzpomínkou na počátek a průběh citového vztahu k budoucí ženě. Kromě osobního milostného příběhu líčí velmi sugestivně dobovou atmosféru malého města Jilemnice v době po první svět. válce a zachycuje mentalitu tehdejší mladé generace. Kniha je doplněna vzpomínkovou prózou autorovy ženy.

Sbírka básní napsaných v letech 1969-1976, ve které se autor snaží o lyrický souhrn češství, o básnické umocnění českého charakteru a jeho dějinného poslání. Kniha obsahuje oddíly Z mého kraje, Na Gottwaldově mostě a Výstup na horu Říp.

Monografie. Život a dílo spisovatele Jaroslava Havlíčka, který zaznamenává znalec spisovatelovy pozůstalosti.

Básnická sbírka zahrnuje převážně poezii z let 1938 až 1942, poezii z času básníkovy mladosti, doplněnou několika básněmi pozdějšího data. Převážně pravidelné verše z doby národní nesvobody opěvují domov, krajinu a její nálady, vzývají českou řeč, tradici a kulturu.

Jediná filmová povídka Havlíčkova Skleněný vrch z roku 1942, odehrávající se v podhorském městečku a v horské vesnici, vypráví o chlapci inspirovaném morálními hodnotami své babičky k nápravě pověsti zločinem. Kniha obsahuje i scénář zpracovaný podle povídky, recenze dokončeného filmu, autorovy poznámky a odpovědi na anketu o filmové práci, dále vzpomínku na něho, studii o významu jeho filmového vkladu uměleckého i teoretického apřehled filmových adaptací jeho slovesného díla.

Básnická sbírka shrnuje autorovu novou tvorbu, napsanou během dvou let po dvacetiletém odmlčení. Volné verše, představující poezii zralou, prostou na jedné straně uměleckého titanismu a na straně druhé všednodenních registrací. J. Rumler (nar. 1922), příslušník generace zrazované přítomností, nalézá zde pevné zázemí v tisícileté historii národa a v zavazující příslušnosti k svému rodu.

Podtitul: 3 knihy povídek. Tři povídkové cykly (O marné lásce, Prodavač času, Vzdoropohádky) představující autorovy nejzralejší (většinou posmrtně vydávané) prózy. První zahrnuje povídky s milostnou tematikou, druhý psychologické povídky s problematikou všedního dne a boje člověka oexistenci, třetí povídky o společenském vzdoru v období okupace, zahaleném do pohádkových jinotajů. Kniha plná hořkého životního pesimismu, také však kniha věrné lásky k životu.

Hrdinou románu Vlčí kůže je zrůdná postava Aloise Trakla, třetího manžela Štěpky Kiliánové, tragikomické hrdinky Petrolejových lamp. Samostatná novela Synáček souvisí místem děje i postavami s Vlčí kůží. Knihu provází obsáhlý doslov J. Rumlera, navozující souvislost s Petrolejovými lampami. Autor se projevuje v obou prózách jako úsporný epik a mistr lidského nitra.

Básně z let těsně před okupací a z prvého roku okupace, vydané po prvé 1940 a tehdy poctěné národní cenou, svědectví doby a autorova těžkého překonávání pesimismu. Pesimismu nebo světobolu, kterýmžto staromódním slůvkem by se podle B. Polana ještě slohověji vyjádřil charakter autorova oposičnictví proti životu, jež v závěru knihy se však rozjasňuje verši: Však srdce // které až na smrt trpívá // přesladký úsměv na rtech má // a ve tmě zářívá.

Soubor milostných básní Kamila Bednáře, prvně vyšel v roce 1939.

Helimadoe jsou začáteční slabiky jmen pěti dcer (Heleny, Lídy, Marie, Dory a Emy) doktora Hanzelína, podivínského lékaře na malém městě, jež svými životními způsoby a zásadami dráždí a zlobí. Román sám je příběhem dospívání jedináčka z významné rodiny, v němž významnou úlohu sehraje každá z pětice sester a především doktor Hanzelín sám, jenž do hochovy duše zaseje sémě vzpoury proti maloměšťáctví

Život a dílo, ukázky z tvorby, korespondence atd. Na malé gramofonové desce (SP) recituje úryvek z Máje Z. Štěpánek.

Příběh drobného úředníka z konce 1. republiky, který kličkuje mezi dvěma láskami, ztrácí obě a vše končí téměř karikaturně trapnou sebevraždou. K mladé, vášnivé krasavici zcela nezávislé na poutech měšťácké a společenské konvence na jedné straně a na druhé straně ke skromné, důvěřivé a obětavé sestřenici. Hrdina, slaboch a pokrytec nemá ve skutečnosti nikoho rád kromě sebe. Svou sobeckou váhavostí zkomplikuje život oběma ženám, obě ztrácí a svou situaci řeší neplodnou sebevraždou. (1. vydání)

Novela o společenských přeměnách na polské vesnici.

Třetí díl Chodské trilogie se zaměřuje na životy a osudy obyvatel Chodska v období přelomu 19. a 20. století. Hlavní postavy, mezi nimiž vynikají místní rolníci a řemeslníci, se potýkají s každodenními problémy, jako jsou ekonomické těžkosti, sociální změny a kulturní tradice. Děj se odehrává v malebné krajině, která je silně spjata s místními zvyky a folklórem, a ukazuje, jak tyto tradice ovlivňují životy jednotlivců. Kniha zkoumá témata identity, komunitní soudržnosti a konfliktu mezi modernizací a zachováním tradičního způsobu života. Postavy jsou realisticky vykresleny, což umožňuje čtenářům nahlédnout do jejich vnitřních světů a motivací. V příběhu se prolínají osobní dramata s historickými událostmi, což obohacuje kontext a prohlubuje porozumění regionálním specifikům. Celkově třetí díl přináší komplexní pohled na proměny společnosti a zachycuje ducha doby prostřednictvím poutavých příběhů a autentických postav.

Hanče: Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století. Pro kravičku: Příběh o touze mladých manželů mít kravičku - živitelku. Aby ji získali, odchází za prací do Mnichova. Tam po úmorné půlroční dřině na stavbě na ni ušetří. Po návratu domů si jí koupí, ale... Skřívánek: Vdovec Skřivánek ožení syna a sám jde na výměnek, opatruje děti a koná lehčí práce v hospodářství, užívá zasloužený odpočinek po životě, vyplněném rolnickou prací. Postaví se však znovu k práci na poli, když vypukne válka a syn narukuje. Válku šťastně přežije a syn Matouš se vrací domů, smířen se životem a připraven na smrt stařec opouští rodinu ....

Tři povídky z prvního období Sienkiewiczovy tvorby (Honzík muzikant, Vítěz Bárta, Črty uhlem) podávající obraz poměrů na polské vesnici v druhé polovině 19. stol. H.S. si v nich všímá utlačeného tvůrčího talentu prostého lidu, prušácké militaristické germanizace a drobného rolnictva,vykořisťovaného vlastními bohatými sedláky a prodejnou inteligencí. Honzík muzikant: Vesnický chlapec si toužebně přeje zahrát si na housle jednoho ze zámeckých sluhů. V zámku se domnívají, že chce housle ukrást, předají ho strážníkovi, který ho zbije tak, že Honzík umírá. Vítěz Bárta: Naivní chalupník koná v prusko-francouzské válce divy statečnosti a vrátí se do vsi s vyznamenáním a plný obdivu k pruským velitelům. Za všechnu jeho statečnost však německý učitel nazve Bártova synka "polskou sviní" a Bárta učitele napadne pěstí. Je uvězněn, aby se vykoupil, zadluží se, přijde o chalupu a odchází ze vsi jako žebrák. Črty uhlem: Štěstí vesnických manželů zničí všemocný a úplatný písař, který chce manžela dát odvést na vojnu, aby si zjednal přístup k jeho ženě. Ta, aby muže zachránila, se písaři sama nabídne; její muž ji za to zabije a zapálí stavení