João Guimarães Rosa staat als een monumentale figuur in de 20e-eeuwse Braziliaanse literatuur, gevierd om zijn diepgaande verkenningen van de menselijke psyche en existentiële thema's. Zijn verhalen duiken in universele waarheden via het suggestieve landschap van de Braziliaanse sertão, en bieden lezers een diep filosofische en boeiende ervaring. Rosa's kenmerkende literaire stijl, gekenmerkt door taalkundige innovatie en een unieke vertelstem, verstevigt zijn nalatenschap als meesterverteller. Zijn werk nodigt lezers uit op een reis van introspectie en ontdekking, die de complexiteit van het bestaan weerspiegelt.
Joao Guimaraes Rosa (1908-1967) - one of the most acclaimed Brazilian writers of the 20th Century - explored the twisting frontiers that lie between "white man" and Indio, human and animal-kind, city life and the far backwoods, madness and sanity. With constant, startling imaginative leaps and an emotional poetry sometimes of redemption, sometimes of irreparable exclusion, he wrote the secret inner history of modern Brazil.
Autor podáva príbehy a životné osudy detí sertaa – banditov jaguncov brázdiacich pusté a neľútostné planiny, kde na každom kroku číha smrť v rozličných podobách, proti ktorej bojujú, dôsledne zachovávajúc pravidlá vlastného mravného zákonníka. Za samotným príbehom vykresleným ústamihrdinu Riobalda – bývalého banditu, skrýva sa motív hľadania princípu dobra a zla symbolizovaného jednotlivými charaktermi.
Novela jednoho z největších latinskoamerických autorů 20. století, z jehož díla byl do češtiny již v 70. letech přeložen román Velká divočina: cesty, vtahuje čtenáře do magického světa brazilského sertaa. Spolu s agrotechnikem Miguelem, jehož osud zavede na statek U dobré palmy burití, vstupujeme do pozdně patriarchálního světa, jemuž jako hlava rodiny vévodí pan Liodoro a v němž se mnohé točí kolem tří mladých žen, Liodorovy slunečné dcery Glórie, její temné sestry Marie Behú a jejich bývalé švagrové, městské dívky Leandry. Tento takřka neprodyšně uzavřený svět, kde čas plyne, jako by stál, se i zde Guimaraesi Rosovi stává mikrokosmem, v němž vystupují do popředí klíčové otázky lidské existence, tentokrát především láska a různé podoby, které na sebe v životě bere. Jazykově mnohovrstevné dílo s prvky básnické prózy vychází v mistrovském překladu Vlasty Dufkové.
Honák Soropita si vzal za ženu dívku z nevěstince, dobrodružný život pověsil na hřebík a stal se váženým hospodářem. Nečekaná návštěva starého přítele v něm však probudí pochybnosti nad ženinou věrností a počestností, žárlivost i starou touhu udělat pořádek po pistolnicku. Druhé, přepracované vydání překladu této neobvyklé milostné novely z brazilského Tanečního souboru Joa Guimarese Rosy navazuje na vydání novely Burití v nakladatelství Torst, jež se setkalo s mimořádným ohlasem. Knihu doplňuje obsáhlý Rosův rozhovor o jeho pojetí literatury a fundovaná studie překladatelky Vlasty Dufkové.
Seit jeher wurden Streitigkeiten im wilden Norden Brasiliens durch das Faustrecht entschieden.Viele Großgrundbesitzer halten sich auch heute noch Banden von Räubern und Totschlägern, um ihre Politik durchzusetzten. Einer dieser Banditen erzählt hier seine Geschichte...Er schildert seinen Jungend, wie er Kopfjäger und Bandenführer war, seinen Abenteuer und Begegnungen mit Kpfjägern und Gutsherren,von Frauen die er geliebt hat, von Triumphen und Niederlagen, seinen Verfehlungen und seinen Zweifeln an sich selbst... Rosa, Joao Guimaraes schafft ein Faszinierendes Bild des Sertao und seiner Bewohner... Der Sertao ist überall, wo die Viehweide keine Zäune haben, wo man meilenweit reitet, ohne auf einen Menschen , auf ein Haus zu stoßen, wo Menschen unbesorgt um den Knüppel der Obrigkeit lben, wo ältere hund härtere gesetzte herrschen:Das Recht des Stärkeren... und wo selbst Gott, wollte er sich dorthin wagen, lieber ein Gewehr mitbringen sollte.
